Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Sprostých slov není dost

Česko

ŠKOLA Radky Kvačkové

Některé školy dovolují rodičům, aby se přišli, pokud projeví přání, podívat na vyučování. Matky a otcové, kteří takovou zkušenost absolvují, však často bývají na rozpacích, neboť hodiny se většinou moc nepodobají tomu, co si pamatují ze své školní docházky. „Za těch pětačtyřicet minut, co jsem tam strávila, odešly čtyři děti na záchod, dvě se odebraly k nástěnce, aby tam prozkoumaly rozvrh hodin a vyřešily tak svůj spor o to, kdy přijde na řadu matematika, dva žáci bouchali vehementně a hlasitě do modelíny, jeden hledal bačkůrku a jeden si vytrhl zub,“ líčila matka prvňáčka. Přitom zavzpomínala, jak v jejích časech seděli prvňáci v lavici bez hlesu s rukama vzadu, a pokud výuku nesledovali, museli sledování aspoň předstírat, aby nerušili ostatní. Zajímavé, že nedovedla říct, co se jí jeví lepší. Nebo horší?

Když jsme u těch prvňáků, máme doma hned dva, takže upotřebíme zkušenosti, jak na ně. Jedna zkušená matka mi kdysi doporučovala používat při procvičování psaní nebo gramatiky zakázaná, rozuměj sprostá slova. Ne že budu dětem nadávat, ale že jim dovolím, aby delikátní výrazy psaly. Prý je to ohromně baví. Měla pravdu. Ho-vín-ko slabikují s daleko větším gustem než cokoli jiného. A když jim takové slovo krasopisně předepíšete, s rozkoší je opíší. Dokonce i v případě, že se všechna psací písmenka ještě neprobírala. Cvičí je tak dlouho, až se povedou. Určitý problém představuje omezená zásoba takových slov. Naštěstí se ukazuje, že děti ochotně píší i jiné věci. Stačí, když si mohou samy říct jaké. Náš Theodor například požádal: A teď mi ukaž, jak se píše „dej mi pusu“. Opsal to na jedničku.

Být učitelkou českého jazyka, vypisuju si výroky různých představitelů, které máme možnost pravidelně slýchat v rádiu a v televizi, a dávám je žákům překládat. Jako třeba nedávné sdělení jednoho z odborářů pražských dopravních podniků, který pravil, že „došlo k situaci, kdy došlo k nadzvednutí i velice umírněných zaměstnanců“. Kdo to bude umět říct s polovinou slov, dostal by za jedna. Kdo ne, bude jednou nejspíš odborářským nebo policejním mluvčím.

Předávání prestižních cen Česká hlava mne zklamalo. Ne snad výběrem oceněných, ale ceremoniálem vysílaným ČT. Například o prvním z nich, profesoru Janu Kleinovi, který udělal vědeckou kariéru v cizině, ale pochází z Čech, kde studoval a později i učil, jsme se nedozvěděli prakticky nic. Na pár otázek zřejmě nebyl čas. Asi oproto, aby Lucka Vondráčková mohla zazpívat ne jednu, ale dvě písničky. Napravujeme to tedy my na straně 32 dnešní přílohy Věda a výzkum.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!