Velká část pacientů jezdí do lázní nejen po operacích srdce, ale i s arteriální hypertenzí s komplikacemi. To znamená, že kromě vysokého krevního tlaku lze u nich prokázat i změny na srdci či problémy s funkcí ledvin, ačkoli subjektivně problémy nepociťují.
Kromě vrozených dispozic hraje nejdůležitější roli v rozvoji srdečněcévních chorob životospráva. Málo pohybu, špatné složení jídelníčku a častý stres tak mohou postupně vést až k mozkové mrtvici, srdečnímu infarktu nebo třeba selhání ledvin. Určité riziko představuje i obezita a zejména kouření. Změna životního stylu přitom dokáže progresi onemocnění zastavit, proto má význam v každé fázi nemoci.
„Neexistují dostatečné důkazy o tom, že by díky režimovým opatřením mohlo postupně dojít k podstatným zpětným změnám,“ říká Vít Mařatka, lékařský ředitel v Lázních Poděbrady, kam pacienti se srdečně-cévními chorobami často směřují. V lázních se proto pacienti učí zejména úpravě životního stylu, dietním opatřením a především pohybové aktivitě.
