Dlouhodobě je totiž problém s tím, že se vojáci jenom těžko připojišťují na cvičení a mise. Riziko je příliš velké. A to se týká zvláště takových misí, jako je Afghánistán.
Byly i případy, že vojáci uzavřeli pojistku, ale nepřečetli si pořádně podmínky, kde jasně stojí, že pro mise neplatí. Většina příslušníků v misích tak donedávna nebyla připojištěna, a když se jim něco stalo, byli oni či jejich příbuzní závislí na státu.
"Před dvěma roky se nám třeba při cvičení na Šumavě roztrhl minomet a zemřel při tom voják. Tam jsme zjistili, že žádná pojistka nic takového nepokryje a stát se postará jen v rámci omezených možností, které má," říká Koch.
Odškodnění živitele rodiny nemusí stačit
Státní náhrady jsou nízké, ale postupně se zvyšují a od října by mohli mít pozůstalí nárok až na několik milionů korun, tedy pokud se sečtou všechna odškodnění. Přesto, pokud zemře živitel rodiny a zůstane po něm manželka s malými dětmi a dům s hypotékou, odškodnění nemusí stačit.
"Znám případ ženy, která měla po smrti živitele velké problémy. S jedním dítětem byla na mateřské, druhé bylo ve škole, ona chodila po sociálce. Nakonec musela prodat dům, na kterém byla hypotéka, protože jinak by jí ho dřív nebo později zabavili," vypráví jeden z vojáků, který si nepřál být jmenován a který problémy s hledáním připojištění zažil na vlastní kůži. A tak se vyprávějí příběhy, jak se vojáci mezi sebou skládali, aby pozůstalým pomohli.
Další podrobnosti o potížích s pojištěním vojáků si přečtěte v sobotním vydání deníku
