Žadatelem o státní hrad Bouzov ležící na Olomoucku byla Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě. Požadovala vydat také hradní mobiliář. I tuto výzvu NPÚ odmítl. Řád se o vydání majetku v minulých letech neúspěšně soudil.
"Podle podkladů dostupných NPÚ současně brání vydání překážka (...), kdy nelze vydat věc konfiskovanou na základě dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, nebo dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy," uvedl památkový ústav ve svém zdůvodnění zamítnutí žádosti.
Německý řád bude po zamítnutí žádosti o vydání Bouzova znovu usilovat o majetek prostřednictvím soudu. Žaloby plánuje podat v řádu měsíců.
Žadatel nespnil povinnosti
Hrad byl konfiskován dle zmíněných dekretů, nikoli však řádu. O majetek přišel řád už krátce po odtržení Sudet od Československa, v říjnu 1938. Z rozhodnutí Adolfa Hitlera byl Německý řád zrušen jako nepřátelský říši a nemovitosti BYLY zabaveny či převedeny na nové vlastníky. Hrad Bouzov získal šéf SS Heinrich Himmler.
NPÚ ve svém zdůvodnění konstatuje, že kromě faktu, že věci byly zabaveny dle Benešových dekretů, nepatřily do původního majetku žadatele a žadatel také neprokázal, že nemovité i movité věci užíval v rozhodném období, tedy od 25. února 1948 do 1. ledna 1990, pro duchovní či pastorační účely tak, jak to vyžaduje zákon.
Jan Slezák, ředitel kroměřížského pracoviště NPÚ, které Bouzov spravuje, rozhodnutí o nevydání hradu "trošku očekával". "Podrobnosti sice neznám, ale jsem rád, že budeme nadále ve správě hradu pokračovat," řekl Slezák.
Starosta: Měli jsme indicie
Podle starosty Bouzova Zdeňka Foltýna se dalo předpokládat, že otázka kolem vydání hradu bude problematická. "Předpokládal jsem, že bude ještě nějak pokračovat soudní řízení. Indicie, že by se to vydávat nemělo, jsme měli," řekl Foltýn. Obec by uvítala, kdyby hrad zůstal v rukou státu.
Podle Slezáka nelze podle příkladu Bouzova předjímat rozhodnutí ohledně další památky, zámku a zahrad v Kroměříži, o něž požádalo v církevních restitucích olomoucké arcibiskupství. "Je to úplně jiná záležitost," řekl Slezák. NPÚ zatím nerozhodl. Žádá arcibiskupství o doplnění dalších dokumentů a oslovuje i archivy a jiné instituce ohledně dohledání všech souvisejících listin podstatných pro posouzení žádosti.
Národní památkový ústav eviduje celkem 47 výzev k vydání církevního majetku, 31 žádostí se týká movitých věcí a 16 výzev nemovitostí. Dosud odmítl 15 výzev týkajících se movitých věcí a dvě výzvy týkající se nemovitostí, buď NPÚ není jejich správcem, nebo nepatřily podle závěrů NPÚ do původního majetku církví, nebo žadatelé nesplnili zákonnou podmínku na to, že věci byly v rozhodné době účelově církví užívány.
Další žádosti NPÚ prověřuje
Mezi další sledované žádosti, které NPÚ posuzuje, patří zejména kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře zapsaný na seznam UNESCO. " Aktuální situace je taková, že právní oddělení NPÚ má k dispozici již všechny dokumenty vztahující se k areálu a jeho přechodu na stát, které si vyžádalo z jednotlivých archivů. Biskupství brněnské doplnilo další dokumenty, nicméně na jejich část ještě NPÚ čeká," uvedla Juračková.
