Jak je to možné? Zajištění peněz si totiž úřady přehazují jako horkou bramboru. Zaměstnanci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, pod který agenda spadá, tvrdí, že k vymáhání nemají zákonný důvod.
Směnky se Starkovým podpisem našla policie v roce 2005 v domě podnikatele Radovana Krejčíře. Vymáhat je úřad začal kvůli případnému propadnutí majetku uprchlíka ve prospěch státu pro jeho trestnou činnost. "O dalším postupu v případě směnek musí rozhodnout Městský soud v Praze," tvrdí mluvčí úřadu Jana Renerová.
Představitelé soudu ale mají jiný názor. Podle mluvčí Martiny Lhotákové nemusí státní úředníci čekat, jak dopadnou jednotlivá řízení s Krejčířem, a můžou jednat samostatně.
"Nikdo z našich tří soudců, kteří Krejčířovy kauzy dělají, o žádných směnkách vůbec nic neví," sdělila včera. Sám Starka tvrdí, že směnky jsou neplatné. Vloni 13. listopadu ale vrchní soud označil první ze směnek, na 44 milionů, za platnou. Od té doby mohou úředníci požadovat její zaplacení. Zatím se ale za více než čtvrt roku nerozhoupali. Nepokusili se o to ani sami a neoslovili ani městský soud.
Celý článek a další informace o Starkovi a Krejčířovi najdete v pátečním vydání deníku
