Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Stát uzavřel kupní smlouvu s majitelem vepřína v Letech. Zaplatí za něj 450 milionů

Česko

  11:48aktualizováno  12:44
PRAHA - Stát uzavřel smlouvu s majitelem vepřína v Letech u Písku, který stojí v místě koncentračního tábora pro Romy. Stát za budovy a pozemky zaplatí 450,8 milionu korun včetně daně. Kupní smlouvu ve čtvrtek v Praze podepsali ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová a předseda představenstva firmy AGPI, majitele vepřína, Jan Čech. Schvalovací doložku za stát podepsal ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

Vepřín v Letech. foto:  Michal Šula, MAFRA

Muzeum se bude o areál starat. Dalších přibližně 120 milionů korun se dnes odhaduje jako náklady na sanaci areálu a jeho další úpravy včetně vybudování pietního místa.

Po podpisu kupní smlouvy řekl ekonomický náměstek ministra kultury René Schreier. Smlouva na 450 milionů korun řeší jen odkup objektů. Přibližně 90 milionů korun bude stát odstranění budov a ekologické zátěže, 20 milionů korun se odhaduje na vybudování pietního místa. „S náklady na památník by mohly pomoci zdroje z takzvaných norských fondů,“ řekl náměstek. Na podobu památníku bude vypsaná architektonická soutěž. Předtím se ještě na místech odstraněných budov uskuteční neinvazivní archeologický průzkum. Chov vepřů má v Letech skončit do jara. Důstojný památník by mohl na místě vzniknout během nejbližších let.

Základní údaje o koncentračním táboře v Letech

  • Tábor stál dva kilometry východně od obce Lety. 
  • Od srpna 1940 byl označován jako pracovní tábor, od roku 1942 jako sběrný tábor a od srpna 1942 jako cikánský tábor. 
  • Jeho oplocená část měla rozlohu 66 arů (0,66 hektaru), ke které patřilo ještě 11,2 aru neoplocené zemědělské půdy. 
  • V letech 1942 až 1943 byl tábor vězením pro "Cikány, cikánské míšence a osoby žijící po cikánsku". V nelidských podmínkách zde čekala smrt na 326 vězněných, z toho 241 dětí mladších 14 let. Dalších 540 vězňů bylo posláno na smrt do vyhlazovacího tábora Osvětim - Březinka. 
  • V roce 1973 byl na místě tábora postaven velkokapacitní

Po podpisu smlouvy musejí dát souhlas s prodejem areálu státu ještě akcionáři podniku na valné hromadě. Je svolána na 4. prosince. V návrhu usnesení valné hromady stojí, že ve čtvrtek podepsaná smlouva nabude účinnosti 15. února 2018 a splatnost je nejpozději do 31. října 2018. Vláda koupi schválila v srpnu, koncem října odtajnila smlouvu.

„Poslední dva měsíce jsme začal mít pochybnosti o tom, zda stát dodrží slovo,“ řekl ve čtvrtek Čech, který se v minulých týdnech vyjádřil, že stát podle něj podpis smlouvy odsouvá. „Jsme zemědělství, které má svůj rytmus, dlouhodobější než průmyslové podniky. Kdyby došlo k podpisu do konce září, na konci března bychom mohli areál předat. V srpnu vláda rozhodla, v září se ale nepodepsalo. Ale v důvěře ve vládu a v pana ministra Hermana jsme pokračovali, útlum už běží a původní termín bude dodržen,“ řekl Čech.

Čtvrtečnímu podpisu přihlížel také bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD), který vyřešení dlouholetého problému s vepřínem deklaroval jako jednu ze svých priorit. Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romského holokaustu, ve čtvrtek poděkoval jménem všech pozůstalých za to, že vláda vyřešila dlouholetý problém.

Ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová a předseda představenstva firmy AGPI, majitele vepřína, Jan Čech podepsali smlouvu o závazku odkoupit vepřín v Letech.

O vykoupení vepřína a vybudování důstojného pietního místa na území tábora se hovořilo víc než dvě dekády, předchozí vlády problém odsouvaly. K uzavření vepřína Česko dostávalo výzvy ze zahraničí, romské komunity letošní rozhodnutí vnímají jako úlevu a zadostiučinění.

Společnost AGPI původně upřednostňovala výměnu za vepřín na jiném místě, letos ale souhlasila s finanční kompenzací. Pozemky pod budovami patří státu. Areál v Letech se stavěl od roku 1972, umístěno tam bylo 13.000 prasat.

Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní, později se stejně jako tábor v Hodoníně u Kunštátu změnil na sběrný. Do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes 500 skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo méně než 600 romských vězňů. Podle odhadů nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.

Tábor na konci druhé světové války shořel. Archeologové na jeho místě letos našli jeho pozůstatky i předměty, které patřily lidem vězněným v táboře. Dostalo je Muzeum romské kultury. Projekt měl také získat materiály, na jejichž základě by šlo vyhlásit tábor památkou.

Hlavní události kolem tábora

  • O vybudování důstojného pietního místa na místě tábora se začalo hovořit v roce 1995, kdy byl nedaleko areálu vepřína odhalen památník obětem tábora.
  • V roce 1997 ministři Jan Ruml (ODS) a Pavel Bratinka (ODA) prohlásili, že navrhnou vládě, aby vepřín vykoupila a zbourala, a na místě nechala postavit důstojný památník romským obětem holokaustu. Společnost AGPI, které vepřín patří, později uvedla, že je ochotna farmu přemístit za „přiměřenou náhradu“, což jsou podle odhadů stovky milionů korun.
  • Od té doby se problém odsouval: k řešení problému se hlásily vlády Václava Klause (ODS), Josefa Tošovského (nestraník) i Jiřího Paroubka (ČSSD), za stěžejní věc označili odstranění vepřína a vybudování pietního místa v roce 1999 prezident Václav Havel i ministr pro lidská práva Michael Kocáb (za SZ), často o situaci jednali vládní zmocněnci pro lidská práva.
  • V dubnu 2005 Evropský parlament schválil v rámci rezoluce odsuzující diskriminaci Romů výzvu ke zrušení vepřína. Krátce poté vyvolal rozruch prezident Václav Klaus, který řekl, že tábor nebyl „koncentrační tábor v tom slova smyslu,“ s tím, že tábor nebyl určen pro Romy, ale „pro ty, kteří odmítli pracovat“. Klausův názor vyvolal pobouření v řadách romských organizací i politiků. Podobně jako Klaus se v srpnu 2014 vyjádřil poslanec Tomio Okamura (tehdy Úsvit), jehož slovy se zabývala policie. Trestní oznámení na Okamuru odložila s tím, že nebylo zjištěno naplnění skutkové podstaty trestného činu.
  • V dubnu 2007 premiér Mirek Topolánek (ODS) řekl, že na přemístění vepřína nebude mít vláda peníze. Podobně se v roce 2012 vyjádřil premiér Petr Nečas (ODS) a v květnu 2014 premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který řekl, že desítky milionů korun, potřebné na likvidaci a postavení nového vepřína, by měly být využity třeba na vzdělávání romských dětí a na zlepšování sociálních podmínek v sociálně vyloučených lokalitách.
  • V červnu 2010 bylo nedaleko místa, kde ležel tábor, otevřeno pietní místo, které tvoří přírodní amfiteátr, dvě repliky původních dřevěných ubikací s expozicí připomínající památku romských obětí nacismu, parkoviště a nové cesty. Ministr kultury Václav Riedlbauch tehdy řekl, že zásluhu na vzniku tohoto místa má především zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb. Vláda na projekt uvolnila 21,4 milionu korun. Pietní místo později převzal do správy Památník Lidice.
  • V červenci 2013 Výbor OSN pro lidská práva vyzval ČR, aby vepřín zavřela. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková v reakci řekla, že odstranění vepřína podporuje, rozhodnutí o jeho osudu je ale na nové vládě.
  • Loni v květnu ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) řekl, že na místě bývalého tábora bude zřejmě dále vepřín. Vedl několik jednání s majiteli, ale žádný konkrétní závěr z dialogu nevzešel. Začátkem srpna ovšem ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) oznámil, že vláda je blízko k dohodě o odkoupení vepřína.
  • Loni začátkem září se kvůli svým slovům o táboře stal terčem kritiky ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš. Podle fotoreportéra Aktuálně.cz Babiš řekl, že je lež, že Lety byly koncentračním táborem. „Byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam,“ řekl údajně. Babiš se poté omluvil a od výroků se distancoval, tábor také navštívil spolu s Hermanem a ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO). Babiš řekl, že chce sehnat peníze na výstavbu památníku a zajistit výkup vepřína.
  • Začátkem loňského září ministr Dienstbier zveřejnil starší usnesení z dubna 2016, podle něhož kabinet preferuje vykoupení vepřína. Loni v listopadu vláda rozhodla o zadání posudku na ocenění areálu. Vlastní posudek má i společnost AGPI, cenu ale ani jedna ze stran nezveřejnila.
  • Letos 13. července si zástupci vlády a společnosti AGPI předali nabídky k případnému odkupu. Valná hromada firmy 31. července vyslovila souhlas s převodem areálu na stát a 7. srpna společnost AGPI oznámila, že nabídku vlády na odkup akceptuje.
  • Letos 21. srpna vláda schválila odkup vepřína a 23. října odtajnila smlouvu, ze které vyplývá, že za odkoupení vepřína stát zaplatí zhruba 450 milionů včetně daně z přidané hodnoty. Po podpisu smlouvy by provoz vepřína mohl být podle dřívějších informací ukončen do několika měsíců, na místě tábora má během nejbližších let vzniknout památník.
Autor:

Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?

Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...