PRAHA Jednotnou závěrečnou zkoušku budou mít kromě maturantů i žáci učilišť a odborných škol. Připravuje ji Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV), který spadá pod ministerstvo školství, a její příprava bude do konce roku 2012 stát až sto milionů korun. Celou částku však, na rozdíl od projektu státních maturit, získal stát z evropských fondů.
Novinkou hlavně bude, že se zadání zkoušek sjednotí. V současné době zákon pouze říká, že učňové na závěr svého studia složí písemnou, praktickou a ústní zkoušku z odborných předmětů. Jak ale zkoušky vypadají, určují samotní ředitelé a ředitelky škol. V praxi to vypadá tak, že na každé škole vypadají zkoušky úplně jinak a výsledky studentů jsou neporovnatelné. Stejně jako tomu je dnes u maturit.
„Se školami jsme se domluvili, že učitelé a odborníci dají za jednotlivé obory dohromady zadání a témata pro písemku, praktickou a ústní zkoušku. Toto zadání se pak dá k dispozici všem školám,“ popsala hlavní manažerka projektu Dana Kočková.
Znamená to tedy, že například truhlář v Praze, Ostravě či Plzni si u písemné zkoušky připraví propočty a narýsuje nějaký výrobek, u praktické zkoušky ho vyrobí a u ústní pak vysvětlí technologie a materiály, které například použil a proč.
Zadání zkoušek mohou ale ovlivňovat i potenciální zaměstnavatelé, kteří vědí, co je u nových zaměstnanců nejvíce zapotřebí a co od nich očekávají. „Máme zájem zapojit se do definice toho, co mají absolventi umět, a tím zajistit, že zaměstnavatelé budou mít důvěru v jejich schopnosti,“ uvedl viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Somr s tím, že je nezbytné, aby školy vzdělávaly žáky pro reálnou praxi a aby absolventi pak byli schopni obstát na našem i evropském trhu.
Školy jednotné zkoušky vítají V současné době je používání jednotných testů dobrovolné. Záleží jen na školách, zda je použijí, nebo dál budou studenty zkoušet podle svého zadání. Vše ale nasvědčuje tomu, že se postupně zapojí všechny odborné školy a učiliště. Od loňského školního roku, kdy se nová závěrečná zkouška školám nabídla, ji využilo 80 procent škol. Již loni ji tedy skládalo 21 tisíc žáků.
Na rozdíl od státní maturity má nová zkouška podporu i u učitelů a ředitelů. „Žáci přistupují k závěrečné zkoušce daleko zodpovědněji,“ řekla ředitelka Střední odborné školy a učiliště v Berouně-Hlinkách Jana Šírová.
Podle Kočkové například v Libereckém kraji „státní“ zkoušku použijí letos všechny odborné školy. Nevylučuje ani, že by za nějaký čas byla povinnost používat novou závěrečnou zkoušku uzákoněna.
Odborné školy a učiliště se dlouhodobě potýkají s úbytkem žáků. Zatímco v roce 1997 bylo na učiliště přijato 52 906 nových žáků, v loňském roce jich bylo jen 39 729. Ministerstvo to chce změnit. Spoléhá i na státní maturitu, díky které si mnozí nepříliš úspěšní žáci raději zvolí odborné školy, protože by hrozilo, že nezvládnou novou formu státní zkoušky.
***
UČŇOVSKÉ ZKOUŠKY
V současné době zákon stanovuje pouze to, že se závěrečná zkouška na učilištích musí skládat z písemné, praktické a ústní zkoušky. Jak tyto zkoušky vypadají, si určuje sama škola. Nová zkouška počítá s tím, že každý obor na každé škole bude mít stejné zadání, které vypracovali odborníci spolu s potenciálními zaměstnavateli vyučených studentů.
Počty přijatých učňů
do prvních ročníků:
2003 51 338
2004 49 030
2005 56 504
2006 45 472
2007 42 010
2008 39 858
2009 39 729
