Zeman se s Peresem setkal na úvod své třídenní oficiální návštěvy Izraele. V projevu navázal na svou řeč, kterou přednesl při letošní návštěvě Berlína. Tehdy i nyní hovořil o mírné politice Evropské unie proti teroristům, kterou považuje za podobně chybný přístup, jakým byla ve 30. letech minulého století politika ústupků západních mocností vůči nacistickému Německu.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Žádná vyjednávání s teroristy, ale boj. Protože když s nimi nebojujete, následkem je posílení mezinárodního terorismu. Budoucí boj bude mnohem komplikovanější než ten současný," řekl Zeman.
Odpoledne prezident navštívil památník obětí a hrdinů holokaustu Jad Vašem v Jeruzalémě. Prohlédl si mimo jiné exponáty věnované českým Židům. Během rozhovoru s průvodcem poznamenal, že "sudetští Němci byli mnohem fanatičtější než říšští".
V úterý podle všeho Miloše Zemana čeká mimo jiné návštěva východní části Jeruzaléma, tedy území okupovaného Izraelem od roku 1967. Prezident však upřesnil, že náplň programu určuje izraelská strana.
Na dotaz českých médií, proč nenavštívil také palestinská teritoria, Zeman uvedl, že se jedná o návštěvu Izraele. "Když cestuji do Rumunska, také nemusím navštívit Srbsko," poznamenal.
Zeman: Jsem přítelem Izraele
Česká republika podle Zemana vyjadřuje plnou podporu Izraeli jako ostrovu demokracie a "technologickému tygru". "Byl jsem přítelem, jsem přítelem a budu přítelem," pronesl Zeman na adresu židovského státu.
Miloš Zeman si potřásá rukou s premiérem Izraele Benjaminem Netanjahuem
Prezident připomněl, že Česko nedávno nabídlo, aby jeho vojáci působili v rámci mise OSN na Golanech. České ministerstvo obrany také vysílá dopravní letadlo CASA s posádkou na Sinajský poloostrov. Zeman vyzdvihl i fakt, že ČR v rámci Evropské unie podpořila zařazení vojenského křídla libanonského hnutí Hizballáh na evropský seznam teroristických organizací. Izrael tento unijní krok v červenci uvítal.
Důležitost boje s terorismem Zeman zdůraznil i při pozdějším setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Stěhování ambasády? Ano, ale až zavládne mír
Český prezident v posledních dnech čelí kritice kvůli svému návrhu přesunout české velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Prezidentův kontroverzní výrok mírnil ředitel zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček. "To, co pan prezident myslel, bylo, že izraelsko-palestinský spor skončí mírovým řešením ve formě dvou států, a pak Česká republika radostně přenese velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma," prohlásil v rozhovoru pro Českou televizi.
V pondělí se k této otázce vrátil i sám Miloš Zeman. "Stěhování ambasád by přicházelo v úvahu až po skončení mírového procesu," reagoval prezident na dotaz zpravodaje iDNES.cz, zdali se stěhováním české ambasády do Jeruzaléma plánuje vyčkat na zrušení rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 478 (roku 1980 přinesla přesun drtivé většiny zastupitelských úřadů členských států z Jeruzaléma do Tel Avivu, pozn. red.).
Stanovisko OIC k Zemanově návrhu na přesun ambasádyOrganizace islámské spolupráce (OIC) v pondělí zkritizovala návrh prezidenta Zemana na přesunutí velvyslanectví ČR z Tel Avivu do Jeruzaléma. Organizace islámské spolupráce (OIC) v pondělí zkritizovala návrh prezidenta Zemana na přesunutí velvyslanectví ČR z Tel Avivu do Jeruzaléma. Generální tajemník OIC Akmeleddin Ihsanoglu návrh označil za nebezpečný, porušující mezinárodní právo a podkopávající nezadatelná práva palestinského lidu. Ihsanoglu poukázal na to, že vyjádření českého prezidenta se liší od postoje mezinárodního společenství, zvláště pak Evropské unie, k otázce statusu Jeruzaléma. Generální tajemník dále oznámil, že svolává mimořádnou schůzi stálých zástupců OIC, kteří mají projednat "tento nebezpečný krok" a zaujmout k němu stanovisko. Drtivá většina zemí má svá velvyslanectví v Izraeli v Tel Avivu, v Jeruzalémě má pouze několik států konzuláty (například USA či Itálie). Své ambasády na předměstí Jeruzaléma má podle izraelských zdrojů pouze Bolívie a Paraguay. |
Smrt významného rabína
Jednání s Peresem bylo krátce po zahájení přerušeno, neboť izraelský prezident musel odjet za umírajícím rabínem Ovadiou Josefem. Izraelské úřady později oznámily skon tohoto duchovního vůdce sefardských židů. Prezidenti Česka a Izraele se mají znovu sejít dnes večer po rabínově pohřbu, na který Peres míří.
Po smrti duchovního vůdce se Jeruzalém zaplnil davy lidí, kteří míří na poslední rozloučení. V dopravě ucpané odpolední špičkou poté lehce havaroval vůz, který v prezidentské koloně převážel české novináře.
Izraelský rabín Ovadia Josef, někdejší hlava sefardské komunity, zemřel v pondělí ve věku 93 let. Smrt spoluzakladatele ultrakonzervativní náboženské strany Šas, která mnoho let hrála roli jazýčku na vahách v izraelských vládních koalicích, oznámily izraelské úřady s odvoláním na sdělení jeruzalémské nemocnice Hadasa.
Tam byl rabín Josef hospitalizován před dvěma týdny kvůli řadě zdravotních potíží. Po krátkém zlepšení jeho stavu koncem minulého týdne dnes ráno lékaři oznámili, že se dostal do kritického stavu, a k jeho lůžku byla povolána rodina. Na kliniku přijel i rabínův osobní přítel, prezident Šimon Peres, jenž kvůli tomu přerušil schůzku s českým prezidentem Milošem Zemanem.
OVADIA JOSEF (1920-2013)V letech 1972 až 1983 byl rabín Josef vrchním rabínem sefardské (orientální) komunity v Izraeli. Na počátku existence svého Sefardského sdružení strážců tóry (Šas), které založil v roce 1984 s Eliezerem Menachimem Šachem, podporoval rabín Josef dialog s Palestinci, v posledních letech se ale jeho postoje zradikalizovaly. Formace Šas byla členem řady vlád, poprvé již koncem 80. let. Výrazně uspěla ve volbách v roce 1999, kdy získala 17 mandátů, poté se profilovala zejména požadavky na zvýšení financování náboženských škol. Po lednových parlamentních volbách je Šas v opozici.  Izraelský rabín Ovadia Josef (archivní snímek z roku 2009) |
