Závody Red Bull Air Race, to je létající cirkus, který během šesti měsíců objede dokola celý svět.
Zatímco se divákům tají dech nad uměním pilotů, v zákulisí probíhá ještě jedno drama - logistické. Tedy jak zajistit, aby letecké šapitó bylo včas tam, kde má být.
„Přepravit patnáct pilotů s letadly a zhruba 400 tun materiálu je velká výzva,“ říká Christof Reichl, šéf desetičlenného týmu, který se stará se o logistiku šampionátu.
Letos všechno začalo v březnu v Abú Zabí na Arabském poloostrově a vyvrcholí v září v Lisabonu.
Mezitím Perth, Rio de Janeiro, Windsor, New York, Lausitz a Budapešť. Celkem osm závodů, pět kontinentů a téměř 42 tisíc kilometrů. Takový je účet Air Race.
Pro fanoušky formule 1 to není nic neobvyklého, ale na rozdíl od ní má Air Race jednu komplikaci navíc: v dějišti závodu neexistuje žádná trať. Tu si musí pořadatelé přivézt a kompletně postavit.
Od závodu k závodu tak cestují kromě letadel i tribuny pro fanoušky, kilometry kabelů, hangáry, kompletní vybavení letiště, a dokonce i samotná řídicí věž. „Stavět se začíná dvanáct dní před závodem a sbalené je všechno opět čtyři dny poté, co závod skončí,“ popisuje Reichl akci, na které se v místě závodu podílí až dva a půl tisíce lidí.
Letadlo smontují za jeden den Kvůli logistické náročnosti organizátoři dokonce používají dvě sady zázemí. Zatímco tak jedno právě vybalovali v New Yorku, druhé už putovalo lodí po částech z Perthu a Ria zpět do Evropy.
Složeno ale bude znovu až na konci srpna v Budapešti, protože pro příští závod v Lausitzu bude využito zase zázemí z New Yorku...
Náklad cestuje po silnici, vlakem, ale především lodí nebo opět vzduchem. Záleží na vzdálenosti a čase. Nejnáročnější jsou totiž dlouhé přesuny mezi kontinenty. Například mezi třetím a čtvrtým závodem, tedy brazilským Rio de Janeirem a kanadským Windsorem, byly k přepravě potřeba dva nákladní letouny Boeing 747-Freighter.
Kratší vzdálenosti mezi evropskými závody v Lausitzu, Budapešti a Lisabonu dovolí pilotům, aby se svými letadly přeletěli sami, častěji je však potřeba rozložit i je.
Stroj za deset milionů se rozmontuje na tři části, křídla se uloží do osmimetrového pouzdra, které připomíná futrál na kytaru, a všechno pak putuje na speciální paletu.
„Rozložit letadlo jsme schopni za šest až sedm hodin, připravit ho znovu k letu nám pak trvá zhruba jeden den. Stává se z toho ale už trochu rutina,“ usmívá se technik Gordon New, který pracuje pro českého pilota Martina Šonku.
Jeho domovem se během půlroční sezony stává hotel a hangár. Jinak to ani nejde. Globální „akce kulový blesk“ totiž přidělává spoustu starostí i jemu.
„Musíme být hodně opatrní, abychom při rozkládání letadla nezapomněli na nějakou malou součástku,“ vysvětluje New.
K zatoulání celého letadla sice dojít téměř jistě nemůže, ale to neznamená, že New není nervózní.
„Jednou se mi už stalo, že nám křídla dorazila o několik hodin později než samotné letadlo. A to jsem se už bál, že se ztratila,“ vzpomíná dnes už s úsměvem New.
***
CESTA KOLEM SVĚTA
Stěhování Air Race
od závodu k závodu
* Abú Zabí - Perth (Austrálie)
březen 2010 9042 km
* Perth - Rio de Janeiro
duben 2010 13 514 km
* Rio de Janeiro - Windsor (Kan.)
květen 2010 8078 km
* Windsor - New York
červen 2010 1703 km
* New York - Lausitz (Německo)
červen 2010 6426 km
* Lausitz - Budapešť
srpen 2010 608 km
* Budapešť - Lisabon
srpen 2010 2470 km
O autorovi| PAVEL KALOUŠ (od zpravodaje LN ve Spojených státech)
