Podle srpnového průzkumu veřejného mínění si 62 procent lidí myslí, že stav společnosti se zhoršuje, 29 procent respondentů že domnívá, že zlepšuje, a devět procent se nevyjádřilo. Podobné zprávy se ve sdělovacích prostředcích objevují pravidelně, je ale otázkou, jak moc jim, stejně jako jiným výzkumům veřejného mínění, věřit. Odpovídají lidé upřímně? Jsou dotazníky nejlepším zdrojem informací?
Matematici Peter Dodds a Christopher Danforth z Vermontské univerzity se domnívají, že spolehlivější vodítko poskytuje internet. Konkrétně záplava blogů, prostřednictvím kterých lidé reflektují své zážitky a ventilují své pocity.
Láska proti zhnusení Vědci se pustili do analýzy textů shromážděných serverem www.wefeelfine. org. Archiv budovaný od srpna 2005 obsahuje na 2,4 milionu blogů, v nichž se nachází výraz „I feel“ („Cítím se...“ či „Je mi...“).
Dodds s Danforthem nechali na svém počítači vyhledat a spočítat emociálně zabarvená slova, přičemž využili starší psychologickou studii, která jednotlivým slovům přiřadila hodnotu od jedničky (tu má slovo mizerný) po devítku (nadšený). „Emoční rating“ dostalo přes tisíc anglických slov. Mezi výrazy s výrazně negativním ohodnocením najdeme třeba slovo zhnusený (hodnota 2,45), téměř maximální hodnotu má pak láska (8,7). Skóre každého textu bylo výslednicí počtu emočně zabarvených slov a jejich ratingu.
Z grafu lze vyčíst, že od roku 2005 se zprůměrňovaná nálada milionů bloggerů postupně zlepšuje. Některé dny, například Vánoce či Svátek zamilovaných, s sebou přinášejí výtrysk pozitivních emocí, doba kolem výročí atentátů z 11. září nebo úmrtí celebrity (letos Michaela Jacksona) náladu znatelně sráží.
Nejšťastnější byli Američané v den, kdy byl Barack Obama zvolen prezidentem. Časté používání slova hrdý současně s ústupem výrazů, jako je vina či bolest, vyhnalo denní rating na hodnotu 6,3, uvádí studie otištěná v Journal of Happiness Studies.
Když však vědci stejný metr uplatnili na 230 tisíc písňových textů, zjistili, že od roku 1960 index štěstí klesl o 10 procent. Zdálo by se, že o lásce se zpívá méně a o to častěji mají zpěváci na jazyku vztek nebo nenávist. Podrobnější pohled ale ukázal, že slovní zásoba ani témata veršotepců se příliš nezměnily. Změnilo se však publikum. Za snížení koeficientu štěstí může příklon části posluchačů k punku či heavy metalu, žánrům, jejichž pohled na svět je spíš pochmurný.
Autoři studie nyní zkoumají, jak popsaný princip aplikovat na mikroblogovací systém Twitter. Doufají, že jim to umožní zkoumat náladu společnosti v reálném čase.
