Vicepremiér Pavel Bělobrádek tento týden podpořil iniciativu Platformy evropské paměti a svědomí, která směřuje k potrestání žijících pachatelů z dob komunismu. Justice by podle iniciativy měla stíhat bývalé vedoucí komunistické činitele jako Miloše Jakeše či Lubomíra Štrougala za smrt lidí, které komunistická policie a pohraničníci zavraždili při útěku za železnou oponu.
Anketa
Měli by být po 25 letech postaveni před soud bývalí pohlaváři komunistické strany, za nichž došlo na hranicích k zabíjení lidí, kteří chtěli opustit ČSSR?
Mladí komunisté: Pro nás české zákony neplatí, my chceme jen socialismus |
Server Lidovky.cz oslovil všech 200 poslanců a ptal se, zdali by měli být stíhání vedoucí komunističtí činitelé, i když by kvůli vysokému věku a zdraví pravděpodobně nenastoupili výkon trestu.
Marian Jurečka (KDU-ČSL)
Jde o princip spravedlnosti a byť je zde otázka případného výkonu trestu a jeho realizace, tak každopádně to je principiálně důležité minimálně pro morální satisfakci všech obětí a jejich potomků.
Martin Komárek (ANO)
Myslím, že tito pánové byli odsouzeni historií k velmi tvrdému trestu věčné hanby. Další soudy už nemohou nic změnit na tom, co si budou o bývalých pohlavárech myslet budoucí generace.
Vojtěch Filip (KSČM)
Z pohledu platného práva - pokud kdokoli podá oznámení o skutečnostech, které nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin, musí orgány činné v trestním řízení shromažďovat všechny důkazy, které svědčí v neprospěch, tak ve prospěch těch, kteří byli označeni v takovém oznámení a z toho učinit závěr. Již 150 let platí, že není trestného činu a trestu bez zákona. Nevím co by jim bylo kladeno za vinu a jaká by byla zjištění.
Petr Gazdík (STAN)
Neobjektivní Historie.cs? Pozvěte nacistu nebo milicionáře, radí komunista |
Naše společnost by zločiny páchané za komunismu měla jednoznačně za zločiny označit a jejich pachatele odsoudit, byť by se jednalo o verdikt formální. Je podle mě nezbytné pojmenovat věci pravým jménem a zbavit se tak zátěže z totalitní minulosti. Byť by odsouzení trest nevykonali, společnost by měla prostřednictvím soudní moci dát jednoznačně najevo, na jakých hodnotách stojí a co odsuzuje jako nesprávné. S každým odkladem se symbolický význam takového kroku snižuje. I s odstupem 25 let ale má smysl.
Jiří Mihola (KDU-ČSL)
Mrzí mě, že jsme se s vedoucími představiteli komunistické totality nedokázali adekvátně vypořádat daleko dříve. Jejich nepotrestání je výsměchem mnoha obětem minulého režimu. Určitě je lepší zločiny jasně pojmenovat a vypořádat se s nimi pozdě, než vůbec. KSČM nebyla schopna skutečně kritické reflexe a distancování se od zla, které jejich čtyřicetiletá vláda způsobila.
Karel Šidlo (KSČM)
Nemá to smysl, neboť se nejedná o trestný čin ze strany představitelů státní moci. Postižení přestupovali platný zákon. Stíhat přední představitele nemá po 25 letech smysl.
František Vácha (TOP 09)
Myšlenka je to jistě zajímavá a určitě bych ji podpořil. Avšak z úst Pavla Bělobrádka, který svým hlasováním umožnil vstup spolupracovníka STB do vlády a zrušil lustrační zákon, je to poněkud pokrytecký výrok na úrovni čistého populismu.
Bohužel je současná politická konstelace taková, že je pozitivní výsledek prakticky nereálný. To ale neznamená, že bychom na to neměli upozorňovat. Myslím, že ten čas přijde stejně jako v Německu, kde byli schopni některé věci z války otevřít a úspěšně dovést do konce až po velmi dlouhé době.
Martin Lank (Úsvit)
Jejich stíhání, pokud k němu byl zákonný důvod, mělo přijít bezprostředně. Případný proces by po 25 letech byl asi spíše fraškou. A upřímně, já osobně ani nijak netoužím vidět pomalu 90 leté lidi ve vězení - to je trest spíš pro zaměstnance věznice, než pro ně samotné. Nakonec by tam měli možná i lepší podmínky a péči, než na svobodě - a ještě bychom to platili. Pokud by se tedy vůbec při rychlosti našeho soudního systému dočkali rozsudku a pokud by výkon trestu nastoupili. O obojím pochybuji. V tuto chvíli by mě osobně stačilo jasné pojmenování toho, čeho se dopustili, a jednoznačné morální odsouzení.
Marek Ženíšek (TOP 09)
Ano, měli by se stíhat. Jde o princip a vzkaz dalším generacím, nikoliv o to, zda případný trest má pro dotyčného ještě smysl. Vyrovnání se s minulostí je dlouholetý proces. Samotný fakt, že po tom volá vicepremiér Bělobrádek, který zároveň sedí ve vládě s někým, komu minulý režim nevadil, pomáhal mu a profitoval z něj, minimálně ukazuje na skutečnost, že celý proces je velmi problematický i po 25 letech od pádu komunismu u nás.
Stanislav Grospič (KSČM)
Pokud se stane někde nějaký konkrétní zločin, měl by být vyšetřen a stíhán podle platného právního řádu. Myšlenka na uplatnění kolektivní viny vyjádřená Pavlem Bělobrádkem, který na druhé straně nemá problém například se zasíláním zdravic na srazy Sudetoněmeckého krajanského spolku, mě nijak nezaujala. Konečně není v posledním období jediným poměrně vysoce postaveným politikem laškujícím s otázkou poválečného uspořádání. To je pro mě osobně nepřijatelné. Proto necítím potřebu jeho myšlenku a ani snahu se více zviditelnit více komentovat.
Miroslava Němcová (ODS)
Jsem pro trestní stíhání osob odpovědných za zločiny spáchané v době komunismu. Má to smysl zejména pro generaci, která totalitu nezažila. Dozví se tak podrobnosti o zločinném systému, o metodách, jimiž udržovat občany ve strachu, nesvobodě. Za ostnatými dráty. Povede je to k ostražitosti před dnešními komunisty, kteří drze zvedají hlavu. Dokázali to Němci proti nacistům, my musíme proti komunistům.
Matěj Fichtner (ANO)
Pokud se dopustili trestného činu, tak by měli být potrestáni, protože jiný postup by byl diskriminační. Pokud nejsou činy promlčené, tak by měli být potrestáni i po čtvrt století od revoluce.
Lubomír Toufar (ČSSD)
Ano, měli by být stíháni, protože by se mělo spravedlnosti učiniti zadost. Mělo se to samozřejmě udělat již před čtvrt stoletím, což se bohužel nestalo a proto je ČR ve stavu v jakém je. Když je možnost stíhat fašisty po 70 letech, nevidím důvod proč by se nemělo u nás stíhat po 25 letech. Smysl to podle mého názoru určitě má.
Helena Langšádlová (TOP 09)
Ano, měli, i když by to bylo symbolické a do vězení by nevstupovali. Režim byl zločinný s materiálními, ale především morálními důsledky totality zapojíme dodnes. I v některých jiných zemích, které prošly totalitou ke společenské diskusi došlo s odstupem. Například v Německu se o nacistické minulosti vedly otevřenější diskuse s 20letým odstupem. A mělo to i své plody v tom, že si uvědomili jak snadné je přejít od demokracie k totalitě a že je nutné o demokracii pečovat. Zavedli např. rozsáhlý systém občanského vzdělávání. I tímto bychom se měli inspirovat.
Vlastimil Vozka (ANO)
Pokud se někdo dopustil zločinu měl by být za to stíhán. Zejména proto, aby se pro budoucnost vyjasnila úloha bývalých vrcholných představitelů a případně prokázal zločin, kterého by se měli dopustit.
Na tradiční setkání dorazil i bývalý generální tajemník KSČ Miloš Jakeš (uprostřed v klobouku).
Jiří Skalický (TOP 09)
Ano, mělo by se zahájit stíhání. Představovali, zastávali a nesli přímou odpovědnost za činy komunistického režimu, který má na svědomí mimo jiné i smrt lidí na „železné oponě“. Jestli vadí, že by se zahájilo stíhání po čtvrtstoletí od revoluce? To je složitější, protože se domnívám, že dnes už občany zajímají zcela jiné záležitosti. Po nepovedených privatizacích, tunelech, justičních problémech, nárůstu chudoby už je to téma mimo hlavní pozornost.
Jiří Valenta (KSČM)
V inkriminované době, kdy často docházelo i k ozbrojeným střetům na státních hranicích, a to mezi jejich ochránci a narušiteli, platily právní normy, kterých si musely být obě strany vědomy. K zpětnému trestání osob bych v tomto ohledu přikročil pouze tehdy, byly-li tyto tehdy platné zákony porušeny, a to kýmkoliv, narušiteli či pohraničníky a jejich veliteli. U vrcholných státních činitelů tak tomu však být nemůže, jejich politické rozhodnutí mohlo být změněno zase jen politickou cestou, ale nikoliv porušováním zákonů. Jakeš a Štrougal mohou dnes reálně argumentovat tím, že ochrana státních hranic byla v dobrém úmyslu a toto tvrzení jim nelze nyní spolehlivě vyvrátit. Je to jako když někdo postaví most a měl by být zpětně trestán za to, že z něj někdo poté dobrovolně skočí. Podle zcestné úvahy pana Bělobrádka, ve které absentuje logika a právní myšlení, by měl být analogicky stíhán i americký prezident, a to za fakt, že na americko - mexické hranici denně umírají desítky až stovky lidí, které se sice chtějí dostat na americkou stranu, ale umírají rukou Američanů i díky jejich opatřením.
Úvaha o takovémto stíhání je krystalicky čistým politickým populismem, avšak nedomyšleným, neboť občané ČR již začínají dobře chápat a rozumět tomu, jaké byly historické souvislosti s ochranou státních hranic. A eventuální politické procesy by rozhodně stavu dnešní demokracie v ČR nikterak nepomohly! Chápu to tak, že se KDU-ČSL potřebuje zviditelnit a provádí to takovýmto hloupým způsobem.
Ondřej Benešík (KDU-ČSL)
Myslím, že ano. I přes minimální pravděpodobnost případného výkonu trestu, je to důležitý moment pro naše vyrovnání se s minulostí. Zkušenosti z Německa ukazují, že to smysl má.
Markéta Adamová (TOP 09)
Ano, protože spravedlnost má vždy smysl vyžadovat bez ohledu na to, jak dlouhý čas uběhl od doby, kdy k činům docházelo. Komunistický režim a celá ideologie byl/jsou postaveny na násilí a to není možné přestat připomínat, k čemuž byť jen diskuse na to téma může přispět.
Na pražském výstavišti se tradičně na 1. máj sházejí komunisté.
Jana Lorencová (ANO)
Stejně jako dnes i v období totality jde dle mého názoru o popření principu kolektivní viny. Zákony v každé době procházejí legislativním procesem a jejich konečné znění odsouhlasují parlamenty či dříve jiné vrcholné zákonodárné orgány. V případech, které uvádíte, je možné zavinění již promlčeno. Stejně jako tenkrát, tak i dnes nemohou být v podobných případech za špatné zákony stíháni jednotliví poslanci, členové vlád či prezidenti.
Jan Klán (KSČM)
Neměli by být stíháni. Veškeré věci týkající se minulého režimu (systému) se měli řešit v roce 1990. Dnes mi tyto věci přijdou jako účelové odvádění pozornosti od problémů současnosti: ekonomická krize, majetková a příjmová nerovnost, nezaměstnanost, nárůst chudoby a imigrace. Nezabředával bych stále do minulosti.
Radim Fiala (Úsvit)
Podle mého názoru by měl být stíhaný každý, kdo poruší platný zákon. Za porušení zákonů je třeba stíhat vždy a je povinnosti každého podat trestní oznámení, pokud o tom má informaci. Obávám se však, že v tomto případě může jít pouze o politickou kampaň, která se bude realizovat v prostředí naší justice a našeho práva, které jsou ve špatném stavu.
