„Můžeme potvrdit, že jsme žádost o odškodnění pana Pavla Šrytra přijali a zabýváme se jí,“ sdělila serveru Lidovky.cz Alžběta Šírková z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti. Střet bodyguarda a někdejšího příslušníka Útvaru rychlého nasazení s tuzemskou justicí byl tvrdý. Soudy ho držely rok a čtvrt ve vazbě, od zatčení v březnu 2016 pak na pravomocné zproštění obžaloby čekal přes 20 měsíců.
Vražda prvního muže podsvětí Běly zatím nevyřešena. Dva obžalované osvobodil soud |
Šrytr tak po ministerstvu spravedlnosti žádá kompenzaci, jež by mu zátěž způsobenou stíháním vynahradila. Vyrovnání si nárokuje hned v několika směrech. „Odškodnění za náhradu ušlého výdělku, satisfakci za omezení osobní svobody a za trestní stíhání,“ upřesnila Šírková. O jak vysokou částku usiluje, mluvčí s odvoláním na nutnou diskrétnost neuvedla.
Jeden ze Šrytrových advokátů Pavel Šíma se omluvil s tím, že detaily žádosti nezná, jelikož klienta zastupoval pouze u soudu. Druhou právní zástupkyni Karolínu Babákovou se serveru Lidovky.cz nepodařilo zastihnout. Nicméně vzhledem k okolnostem případu a podobným kauzám v minulosti lze odhadnout, že Šrytr se se svým nárokem nebude držet při zemi.
‚Požadovaná částka by mohla být 2 miliony korun‘
„V případě, že to bylo medializované, si myslím, že požadovaná částka by se určitě mohla pohybovat mezi jedním až dvěma miliony korun,“ uvedl pro Lidovky.cz zkušený trestní advokát Jaroslav Ortman. Například zdravotní sestra Věra Marešová, původně obžalovaná za vraždu šesti pacientů a později osvobozená, si za 429 dní ve vazbě a necelé dva roky stíhání řekla o 4,9 milionu korun. Stát ji dosud přiznal milion.
Pokud by ministerstvo spravedlnosti nevyšlo Šrytrově požadavku vstříc nebo by ho přiznaná výše satisfakce neuspokojila, může podat žalobu k soudu. Zpravidla tak končí řada takových žádostí. „Vždycky je lepší říct si o vyšší částku, protože soudy ji nikdy neuznají celou a naopak ji snižují,“ poznamenal Ortman.
  |
Antonín Běla v 90. letech platil za vlivnou osobnost českého podsvětí, byl například velkým sokem jednoho z nejmocnějších kriminálních bossů vůbec Františka Mrázka. O život přišel v dubnu 1996 před svým domem v Úvalech u Prahy, kde ho několika dávkami ze samopalu zastřelila skupina nejméně pěti maskovaných pachatelů. Z jeho obydlí si pak odnesli zhruba tři miliony korun a šperky.
Když o necelých dvacet let spustila policie na základě poznatků speciálního týmu pro objasňování nerozluštěných kauz Tempus zatýkání, došla si pro Pavla Šrytra a dalšího bodyguarda Jána Kaca. Kriminalisty na ně nevedly nové výpovědi svědků. Oba od počátku tvrdili, že s násilnou smrtí mafiánského bosse nemají nic společného. V době vraždy byli podle svých slov na Slovensku.
U soudu se kauza žalobcům zhroutila
„Já jsem dodnes přesvědčený, že to byl někdo z jeho příbuzenstva, z jeho nejbližšího okolí,“ řekl u soudu Šrytr, který ještě před smrtí Běly z jeho služeb odešel a později začal pracovat pro Františka Mrázka. Podle Šrytra s Kacem mohla mít na Bělu spadeno arménská mafie. Jeden čas se také spekulovalo, že smrt Běly si objednal sám Mrázek. Žádnou z těchto verzí ale nikdo nedoložil.
Státním zástupcům se navíc před soudem zhroutila i konstrukce, že za vraždu Běly odpovídají Šrytr s Kacem. Jeden ze svědků svou výpověď z průběhu vyšetřování nepotvrdil. Další se ukázaly jako neprůkazné. Podle jiných výpovědí útočníci před Bělovým domem mluvili rusky. Krajský soud v Praze tak v září loňského roku obžalobu z obou mužů sňal.
„Pokud shrneme celé to dokazování, tak skutečně v žádném případě nelze dospět k závěru, že by bylo prokázáno, že by obžalovaný tu trestnou činnost spáchal,“ uvedl soudce Ivo Zelinka ke Šrytrovi. U Kaca podle jeho slov chyběly přímé důkazy. Očištění obou mužů navrhla sama státní zástupkyně, která se pak proti rozsudku ani neodvolala. V prosinci se stal verdikt pravomocným.
