LN Volební průzkumy budí emoce u politiků. Máte z působení ve STEM zkušenosti s tím, že by průzkumy mohly být skutečně nějak manipulované, jak politici často křičí, nebo se i výzkumníci navzájem obviňují?
Osobně jsem se nesetkal s něčím, co bychom mohli nazvat jednoznačně manipulací. Tady to spíše souvisí s nenaplněnými očekáváními, a pak se dotčený subjekt, politická strana, může chovat jako jakýkoli jiný zákazník, tedy uvažuje o,lepším dodavateli‘, který mu poskytne jakousi lepší službu, produkt, v tomto případě lepší výsledky podle jeho očekávání.
* LN To zní jako výhrůžka: skončíme s vámi spolupráci. Jak tedy politici tlačí?
Může dojít k negativním reakcím - ke zpochybnění faktických výsledků, rozporuje se metodika sběru dat a způsob, jak se data zjišťují. Až po úvahy o smyslu spolupráce s partnerem, kdy politická strana má pochyby o věrohodnosti dat. To je sice v případě nepříznivých výsledků lidsky pochopitelné, ale iracionální.
* LN Jak ale potom uvěřit, že takovému tlaku, z obavy ze ztráty klienta, agentury nepodléhají?
Pro výzkumnou agenturu manipulaci s výsledky ve smyslu navyšování považuji za nemožnou, respektive nesmyslnou, sebezničující akci.
* LN Politici také ale „svoje“ průzkumy prezentují a využívají ke své propagaci.
Odtud pramení podle mého názoru téma tzv. „manipulace“ s výsledky odhadu volebních preferencí. Otázka je, zda jsou zjištění správně interpretovaná. Jedna věc je výzkumné zjištění a druhá výzkumné zjištění jako „politikum“.
* LN Jak se dají průzkumy ovlivnit? V čem mohou mít politické strany ambici průzkum ovlivnit?
Většina těchto problémů plyne z toho, čemu se v odborné komunitě říká validita otázky, tedy zda otázka skutečně zjišťuje, co si myslíme, že má měřit. Problémem jsou zavádějící, návodné otázky.
* LN Jak se dají data ohýbat otázkami?
Pokud se například zeptám, zda by dotazovaný preferoval pro své děti školství, které je státní a zdarma, nebo soukromé, placené, ale kvalitnější, tak jde o návodnou otázku, kdy formulace otázky ovlivní odpovědi.
* LN Jak se dá hýbat s obecnými průzkumy volebních preferencí?
Pořadím otázek. Tedy například několik za sebou jdoucích otázek k sociálně citlivým tématům může nahrávat levicovým preferencím a naopak. A v konečné řadě je to způsob, jakým jsou zpracovány podíly odpovědí „nevím, kterou stranu půjdu/budu volit“, či podíly odmítnutí odpovídat na tuto otázku, nebo zda se ukazují, nebo neukazují seznamy politických stran.
* LN Jakou máte zkušenost s výzkumnými zakázkami pro politiky, v čem se liší od těch byznysových?
V principu se zas tak neliší, ale rozdíl je třeba v respektu k datům. V marketingovém výzkumu je „svatým grálem“ návratnost investic, takže k výsledkům mají zadavatelé respekt. Jejich platnost si mohou bezprostředně ověřit na základě svých obchodních výsledků. To je výhoda, kterou volební výzkumy dostávají jen v čase voleb.
* LN Byl jste u základů STEM. Učili jste se třeba, jak vycházet s politiky, etickou stránku práce v zahraničí, přebírali jste nějaký konkrétní model?
Jako zakladatelé STEM jsme získali zkušenosti v Sociologickém ústavu AV, kde jsme pracovali, a následně s námi spolupracovaly i světové univerzity. Vlastní aplikace a řešení vzhledem k jedinečnosti polistopadové reality a volebního chování populace zůstávala na nás. Osobně si myslím, že letošní volby hodně prověří kvalitu agentur v oblasti odhadu volebního chování.
***
Například několik za sebou jdoucích otázek k sociálně citlivým tématům může nahrávat levicovým preferencím a naopak.
V marketingovém výzkumu je „svatým grálem“ návratnost investic, takže k výsledkům mají zadavatelé respekt.
