Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

V srdci velkého českého lovu. Střílejte na prase, ne na vinohrad!

Česko

  10:00
TUPESY - Africký mor prasat na nějaký čas proměnil zvyklosti. V okolí Zlína vytvořil zóny, kam nesměla vstoupit lidská noha, aby se nákaza nešířila. Pro divočáky to naopak přineslo „stanné právo“ a myslivci se pustili do jednoho z největších lovů v historii země.

Myslivci na Zlínsku vyhlásili velký lov divokých prasat. Důvodem byl africký mor prasat. foto:  Petr Topič, MAFRA

„Dne 22. dubna 1990 přistál na ploše tohoto hřiště vrtulník, kterým přiletěl na svoji první návštěvu Velehradu Svatý otec Jan Pavel II., hlava římskokatolické církve.“ Cedulka v malé vsi Tupesy ve Zlínském kraji připomíná památnou chvíli, kdy tady papež přesedl z vrtulníku do svého papamobilu, který ho odvezl do dva kilometry vzdáleného Velehradu na mši.

I když na 9. srpna připadá neděle, tohoto dne se tady na mši rozhodně nechystají. Zcela určitě ne čtyřicítka lidí, kteří se na místním fotbalovém hřišti scházejí už v sedm ráno. Jsou to myslivci a jejich „posláním“ je vyhnat divočáky z kukuřice.

Myslivci na Zlínsku vyhlásili velký lov divokých prasat. Důvodem byl africký...
Myslivci na Zlínsku vyhlásili velký lov divokých prasat. Důvodem byl africký...
Myslivci na Zlínsku vyhlásili velký lov divokých prasat. Důvodem byl africký...
Myslivci na Zlínsku vyhlásili velký lov divokých prasat. Důvodem byl africký...

V polovině července vyhlásil stát obří mimořádný hon. Důvodem je africký mor prasat, který veterináři zjistili u uhynulých divočáků u areálu Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. Ve Zlíně platil až donedávna zákaz lovu. V nárazníkovém pásmu kolem Zlínska, které zabírá značnou část Moravy a kam spadají i Tupesy, začal intenzivní lov divočáků.

„Vážené dámy, vážení pánové, přátelé myslivci, přátelé myslivosti. Dovolte mi, abych vás za myslivecký spolek přivítal na dnešní speciální akci. Dbejte na to, aby střelba byla bezpečná. Nejdeme nalovit černou zvěř, jdeme ji vyhnat z kukuřice, tak se na to dívejte a podle toho lov hodnoťte,“ vítá o slunném srpnovém ránu myslivce, kteří se na pozvání Mysliveckého spolku Tupesy – Břestek sjeli z různých koutů, jeho předseda Zdeněk Foukal. Nebude to jednoduché, akce probíhá v jednom z nejteplejších dní uplynulého léta.

Testy prokázaly africký mor už u 40 divočáků. Myslivci smí lovit zakázanými metodami

Spolu s nařízením celoročního intenzivního odlovu povolil stát jinak zakázané techniky lovu. Používat mohou noční vidění, střílet se může z jedoucích aut. V Tupesích se ale chystá tradičnější akce. Změna je i v tom, jací divočáci se mohou lovit. Standardně je to jen sele a lončák, divočáci do stáří dvou let. Na lov bachyní a kňourů museli v minulosti mít myslivci speciální povolení. To s nákazou afrického moru, která před námi zasáhla například sousední Polsko, padlo.

Myslivci na Zlínsku vyhlásili velký lov divokých prasat. Důvodem byl africký...

„Bude se lovit sele, lončák, podle nové vyhlášky státní veterinární správy vše. Měli bychom zůstat myslivci, nejsme tady proto, abychom udělali genocidu černé zvěře. Když se uloví zvěř v kukuřici, zastavíme, můžeme ji táhnout s sebou. Pokud by to byl těžší kus, označíte si řádek a pak se pro něj vrátíme. Ulovenou zvěř prosím načněte, aspoň po hrudní koš, nevyvrhnutý divočák by neměl zůstat dlouho, dvě hodiny jsou hrana. U našeho skladu jsou pak na vývrh připravené pytle,“ vysvětluje myslivecký hospodář Josef Družbík.

Našimi zátarasy neprojdou

Skupina zeleně oděných lidí s puškami přes rameno s asi desítkou psů, kteří přišli na pomoc, poslouchá pokyny. Hospodář přidává další. Znovu dbá na bezpečnost, vysvětluje taktiku, vymezuje hranice leče, prostoru, kde společný lov proběhne. A hlavně prostor, kterým civilista nemůže projít. „Postavíš se dole před dub, a jako kdyby tam byl zákaz vjezdu. Kdyby někdo řekl, že pojede, tak prostě nepojede. Neexistuje,“ dává Foukal svým mužům pokyny.

Kolem půl deváté ráno nasednou všichni do aut a rozjedou se na určená stanoviště. Skupina zelených mužů se rázem promění v oranžovou. Všichni obléknou výstražnou vestu. Ozve se zatroubení. Lov může začít. Nad zarostlé pole se zanedlouho vyhoupne pět vlajek různě vzdálených od sebe. Kukuřičným bludištěm se prodírá hned několik menších skupinek vlajkonošů, seřazených do jedné řady kvůli bezpečnosti. Musí o sobě navzájem vědět.

Africký mor prasat (ilustrační foto).
Myslivci na Zlínsku vyhlásili velký lov divokých prasat. Důvodem byl africký...

Za úkol mají vytvořit tlak, aby zvěř vyběhla ven. Na cestě ohraničující pole čekají několik metrů od sebe připravení střelci. Divočáci platí za jedny z nejinteligentnějších zvířat. Člověka velmi dobře cítí a slyší a umí se mu vyhnout.

Zatímco honci v kukuřici křičí hola hola, aby před nimi prasata utíkala k cestě, podél pole musí panovat absolutní ticho. Tentokrát ho neruší jen švitoření ptáků a bzučení včel. „Lovím už přes čtyřicet let. Divočáci byla moje priorita. Ulovil jsem jich už 326,“ vypráví jeden z myslivců, který využívá toho, že má u jinak tichého osamělého koníčku společnost. Na konci dnešního dne si na seznam připíše ještě jednoho.

Po vzdáleném lánu proběhne srna. Kulky vzduchem nelétají. Pro červenou zvěř tu dnes myslivci nejsou. Liška, která proběhne pár minut po ní, má ale smůlu. Škodná jde k zemi stejně jako divočáci. Během hodiny a půl, během které se zdánlivě nic neděje, střelí v kukuřici myslivci tři divočáky.

Africký mor prasat se neprokázal ani v dalších chovech na Zlínsku

Po dalším zatroubení, které oznamuje konec akce, myslivci rychle naloží ulovenou zvěř do auta a rychle s ní do místního skladu, kde se zpracuje. Ocásek, kterému nimrodi říkají myslivecké pírko, a vzorek krve zamíří na krajskou veterinární správu. Vyšetřovat na africký mor prasat se musí černá zvěř i v nárazníkové oblasti, kde se zatím nákaza neprojevila.

A jak vlastně změnil mor mysliveckou práci? „Na začátku si mysleli, že hodí vše na myslivce. Naloví, zaplatí odvoz, kafilérku. Nejsme firma, které se dá poručit, jsme zájmový spolek. Pak aspoň zvýšili odměnu, aby lidi vyhnali ven. Ale mně už není dvacet, abych chodil každý den na čekanou. Navíc všichni chodíme do práce,“ říká jeden z lovců.

Myslivci na Zlínsku vyhlásili velký lov divokých prasat. Důvodem byl africký...

Stát v nárazníkové oblasti zavedl takzvané zástřelné – tisíc korun za ulovené prase. Speciální pytle na ulovenou zvěř mají sice myslivci přislíbeno proplácet, zatím ale nikdo neví, kdy k tomu dojde.

Pes s anténou, nejlepší přítel myslivce

Druhý lov začíná záhy, ani ne po půlhodinovém odpočinku, během kterého jde ve velkém na odbyt nealkoholické pivo. Tentokrát se myslivci přesouvají k místnímu vinohradu. „Střelci budou rozestavění po pravé straně. Nestřílet do vinohradu ani směrem na vesnici,“ upozorňuje hospodář a dává pokyny k druhé leči.

Rovnou prašnou cestu za chvíli znovu obklopí muži v oranžovém, kteří rozkládají židličky, kontrolují pušky. Tentokrát je jejich rozložení hustší, muži jsou od sebe vzdálení co pět metrů. V tichém parném dnu vytváří podivuhodný obrázek, jako by od hranic vyhlíželi nepřítele státu. Všichni ale znovu čekají na jediné. Až z kukuřice vyběhne divočák.

Už potřetí se ozve zatroubení. Do pole kromě honců a vlajkonošů vbíhají také psi. Mezi nimi i Aris a Ron, dva brakýři, kteří se proti ostatním liší anténou připevněnou na obojku. Jejich dva páníčci co chvíli koukají do vysílačky. Jsou podle ní schopní určit, kde pes přesně je, jestli se pohybuje, nebo stojí, jestli štěká. Tady u vinohradu je však jejich štěkání slyšet. Pokud pes stojí na místě a štěká, je vysoká pravděpodobnost, že narazil na divočáka.

Myslivec v poli na Vsetínsku na lovu prasat.
Dva myslivci s mrtvými prasaty na zádech po očividně úspěšném lovu.

„Kdysi běhal i bez vysílačky, ale bylo to o strach, nevěděl jsem, kde je, jestli se vrátí,“ říká jeho majitel, další z myslivců Miloslav Jančík. „Naběhá toho dost, až dvacet kilometrů. Ale je mu už třináct, ten už váží krok,“ dodává.

Tentokrát je celá akce kratší. Trvá zhruba hodinu. Z kukuřice nesou myslivci na zádech dvě selata. Dalšího, většího divočáka, ulovil muž se seznamem, který čítá víc než tři sta položek zářezů.

Všech šest divočáků nakonec myslivci položí při takzvaném výřadu po skončení myslivecké lovecké akce na pravý bok na nedaleké myslivecké chatě. Jako pocta ulovené zvěři se do rypáku – neboli ryje – divočáka dává takzvaný poslední hryz, což je úlomek například smrkové větvičky mající tři výhony. Druhý úlomek se lehce omočí v krvi ze střelné rány, myslivecký hospodář ho položí na klobouk a předává úspěšnému lovci s přáním „Lovu zdar“.

Ten si úlomek zasune na pravou stranu klobouku a nosí ho až do setmění dne ulovení. „Kdyby nebylo tady kolegova psa, tak jsme toho divočáka nenašli,“ ozve se najednou z davu myslivců. Ron, který po náročném úkolu už odpočívá, přiběhne na zavolání k ostatním. I on je na závěrečném ceremoniálu odměněn. „Lovu zdar,“ řekne hospodář.

„Zdar!“

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!