Evropská komise při pohledu na nízkou voličskou účast v eurovolbách přišla s nápadem, jak ji zvýšit. Prý by bylo dobré, aby se ty příští, v roce 2014, konaly ve stejný den ve všech státech. Komise rovnou navrhla, že by tím dnem mohl být 9. květen: výročí podpisu Schumanovy deklarace - základu pozdější EU - a dnes slavený jako Den Evropy. Těžko za tímto nápadem hledat logiku. Nezájem lidí neovlivnil fakt, že se hlasování rozložilo do čtyř dnů; spíš naopak, přidávalo to na napětí. Pokud by se lidé měli poroučet k urnám v Den Evropy, zavánělo by to povinností - a víme, jaký efekt mají všechny povinné úkoly.
Vítězství pravice zvýšilo šance polského expremiéra Jerzyho Buzeka stát se příštím předsedou Evropského parlamentu. Tuskova koalice, které je Buzek členem, bude s 28 europoslanci čtvrtou nejsilnější národní skupinou mezi vítěznými lidovci, sám Buzek má podporu nejpočetnějších Němců a zastupuje nové členské státy čili potud dobře. Mnozí Poláci nebo Balti v Bruselu ale začínají spekulovat podobně jako Jan Zahradil (ODS): „Když Buzek kývne na tuhle nejméně významnou funkci ve srovnání třeba s budoucím evropským ministrem zahraničí, nováčci se připraví o možnost získat něco lepšího.“ Logika správná, ale mimo kontext: za „normálních“ časů by bylo pro zástupce nové země obtížné pomýšlet na úplný vrchol, a teď do toho přišlo zpackané české/nováčkovské předsednictví.
Švédský premiér a nastupující šéf unie Fredrik Reinfeldt má pověst korektního politika a teď předvedl, že předsednictví s ním by mohlo být i dostatečně štěpné. Na pozvání institutu CEPS promluvil v úterý k sálu diplomatů, byznysmenů a novinářů, čemu se budou Švédi věnovat, a dal prostor k otázkám. Přihlásil se mimo jiné ruský ambasador v Bruselu Vladimir Čižkov. Zajímalo ho, kdy dá Švédsko souhlas s ruským plynovodem Nord Stream, který má procházet poblíž švédských ostrovů. „My Švédové věříme ve vládu zákona,“ začal Reinfeldt, „a pakliže tu má být plynovod blízko našeho území, ptáme se, zda bude v souladu s naší environmentální legislativou. Je to stejné, jako když chceme, aby ruská vláda měřila švédským firmám v Rusku podle zákona. A ničeho jiného.“ Sálem se rozezněl potlesk.
O autorovi| Kateřina Šafaříková stálá zpravodajka LN
