Studenti protestovali. Dobeš: Vyvolávají sociální nepokoje

Na jednání několika stovek zástupců akademické obce UK v plné aule Právnické fakulty byla schválena rezoluce, podle níž se mají případné další protesty proti vysokoškolskému zákonu uskutečnit nejpozději v týdnu po 27. únoru.

Jejich konkrétní podobu zatím nezveřejnili, prý se o ní nemluvilo. "Vnímáme to tak, že akademické obci sluší věcná logická argumentace. Pokud by byla oslyšena, je třeba, aby byla podpořena dalšími akcemi," uvedl Hampl.

Zákony podle dokumentu byly připraveny příliš rychle a bez dostatečných konzultací. "Chybí jim přesvědčivá východiska i pádné argumenty pro nezbytnost kompletního nahrazení stávající úpravy," stojí v rezoluci. Akademici se obávají likvidace školní samosprávy i omezení nezávislosti vysokých škol. Uvedli to po shromáždění.

V průvodu se objevily i transparenty.

Studenti měli lampiony.

"Navržené záměry by v kombinaci s úrovní politické kultury v naší zemi vedly k likvidaci samosprávného charakteru veřejných vysokých škol, k omezení jejich nezávislosti a k podřízení politickým a komerčním zájmům," uvádí také rezoluce.

Protestující se ji po půl sedmé vydali předat na Úřad vlády. Demonstranti vykřikovali "Vzdělání není zboží", "Neprodávejte nás bankám", "Rektora nedáme" a "Už je to tady". Pískali na píšťalky a troubili na vuvuzely. Dokument si nakonec přebral jeden z úřadníků.

Dobeš: Vyvolávají nepokoje, chci vysvětlení

Dobeš oznámil, že bude od rektora UK Václava Hampla chtít slyšet důvody svolání akademického shromáždění. "Bude chtít především vysvětlení, z jakého důvodu podněcuje rektor Univerzity Karlovy akademickou obec včetně studentů k sociálním nepokojům," stojí v tiskové zprávě ministerstva.

Akci Dobeš přirovnává k protestům, které se před lety odehrály kvůli zavádění státních maturit.  "Dnešní shromáždění není podněcování k sociálním nepokojům, je to akce, kdy několik set členů akademické obce má potřebu se sejít a nad něčím diskutovat," reagoval Hampl. Podle něj zbývá hodně práce k nějakému smysluplnému dopracování reforem, pokud mají vzniknout zákony ku prospěchu vysokých škol.

Rektor UK Václav Hampl.

Dobeš versus melouny

Protidobešovský protest odstartoval studentský happening před Právnickou fakultou, kde studenti v zelených tričkách vyhodili z balkonu 90 melounů, čímž připomněli peníze promarněné při přípravě reformy terciálního vzdělávání. Melounovou tříšť studenti darují pivovaru Bernard, který z ní vyrobí nealkoholické pivo. Mluvčí studentů Matěj Chytil uvedl, že plody stály 10 tisíc korun.

Na budově fakulty visel transparent s nápisem "Vzdělání není byznys". Studenti tak připomínali jednu z hlavních výtek vůči reformě, školné. Rektor UK Václav Hampl varoval, že jde o přesun peněz od univerzit k bankám za pomoci studentů, bojí se také že vysoké školy se dostanou pod kontrolu politiků. 

"Chceme-li aby vysoké školy v Čechách měly nějakou úroveň, myslím si, že by se za ně mělo platit,“ říká studentka Claire Klingenberg. "Vadí mi ale, že ty zákony jsou šité horkou jehlou. Pokud mají být školy placené, měli by studenti mít určitě větší možnost se vyjádřit a podílet na řízení školy, než mají dnes,“ odmítá návrh ministra na omezení samosprávy veřejných vysokých škol, který naopak podíl studentů na správě snižuje. 

Dobešův plán vyvolal odpor

Proti reformě se už zkraje ledna vyslovilo 21 akademických senátů veřejných vysokých škol. Vyzvaly přitom i k možným stávkám a protestním akcím. Nejradikálněji se ke změně legislativy staví akademická obce právě v metropoli. Zbylé univerzity spíše vyčkávají.

Ministerstvo školství nicméně trvá na tom, že nehodlá nátlaku univerzit ustupovat. "Věcný záměr byl při přípravě konzultován. Nelze však vyhovět všem požadavkům,“ brání se resort.

Protestující u Právnické fakulty.

Z balkonu létaly melouny.

Pro plánovanou změnu však Dobešův úřad podle všeho nemá jistou ani koaliční podporu. "Převažuje názor, že návrhy nejsou dobře připraveny,“ připouští šéfka školského výboru Anna Putnová (TOP 09). A podobně vyznívá i hlas z ODS. „Mám s tím problém. Návrhy nebyly dostatečně projednány s vysokými školami, u finanční podpory zase některé věci vypadly úplně,“ tvrdí expert ODS na školství Walter Bartoš.

Vysokým školám vadí na návrhu i to, že s nimi ministr i přes sliby konečné znění řádně neprojednal. "Snažili jsme se s resortem diskutovat. Teď je potřeba ale už spíše hledat jiné formy, jak nesouhlas veřejně vyjádřit,“ říká šéf Studentské komory Rady vysokých škol Miroslav Jašurek.

Dobešův úřad pracuje na dvou návrzích zákonů: o vysokých školách, který zavádí kontroverzní školné, a o finanční pomoci studentům, v němž se řeší systém půjček a stipendií. Oba věcné záměry zákonů leží od začátku ledna na vládě. Pokud je Nečasův kabinet schválí, začne resort pracovat na paragrafovém znění.

Mezi nejvíce kritizovanými body reformy figuruje třeba slib, že pokud si student na školné peníze půjčí, splácet začne až ve chvíli, kdy dosáhne na průměrnou mzdu (zhruba 25 tisíc Kč). V návrhu se ale objevil jiný ukazatel, od kdy se má začít platit, a to při dosažení dvojnásobku minimální mzdy (zhruba 16 tisíc Kč). Navíc z návrhu úplně vypadl systém grantů, který měl studentům pomoci s finanční zátěží.

Rozpaky z aktuální podoby reformy panují i u zbylých koaličních stran vlády. Například v TOP 09 převažuje názor, že by prozatím stačila pouze novela stávajícího vysokoškolského zákona. 

Dívka varovala kolemjdoucí.

Tříšť z melounů studenti uklidili.

"Nejdříve by se měla zavést reforma, mimo jiné rozdělit školy na profesní bakalářské, magisterské a výzkumné. Pak by se měla teprve zavést finanční pomoc studentům, tedy stipendia a granty, a až na závěr školné,“ popisuje Anna Putnová, šéfka školského sněmovního výboru. To, že by se školné začalo platit už od akademického roku 2013/14, což stojí v koaliční smlouvě, je podle Putnové nereálné.