10. února 2018 18:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Superhrdina pro každý režim. Legendární Pérák byl postrachem nejen nacistů

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Český superhrdina za dob protektorátu Pérák | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Český superhrdina za dob protektorátu Pérák | foto: Honza BažantReprofoto

PRAHA Před deseti lety slavil úspěch s Černou sanitkou, čtyřsvazkovou sbírkou moderních českých legend. V roce 2015 navázal tematicky příbuzným titulem Krvavá Máry a jiné strašlivé historky. Teď přichází etnolog Petr Janeček s obsáhlou monografií Mýtus o Pérákovi.

LN: O Pérákovi se mluví především v souvislosti s jeho odbojovou činností za druhé světové války. Vy ale jdete v jeho genealogii podstatně hlouběji do minulosti a předobrazy nacházíte v Anglii první třetiny devatenáctého století. Kdo byl Spring-heeled Jack?

Spring-heeled Jack je viktoriánský předobraz českého Péráka. Byl to tajemný skákající fantom britských velkoměst, především Londýna, který zažil svoji největší slávu mezi lety 1838 a 1877. Ve většině detailů se shoduje s českým Pérákem, včetně zázračných skákacích bot na pérech. Spring-heeled Jack je polozapomenutou, ale dobově nejslavnější mytickou bytostí Velké Británie devatenáctého století, která svou popularitou zastiňovala dnes slavnějšího Jacka Rozparovače či Sweeneyho Todda. Ve dvacátém století Spring-heeled Jack inspiroval celou řadu podobných skákajících fantomů na evropském kontinentě. Vedle českého Péráka se podobné přízraky objevily i na Slovensku, v Německu a v Rusku.

Spring-heeled Jack. Pérákův předchůdce z viktoriánské Anglie.

Spring-heeled Jack. Pérákův předchůdce z viktoriánské Anglie.

LN: Právě v ruském Petrohradu řádil ve dvacátých letech kuriózní gang, který si říkal Oživlé mrtvoly. Jaká je jeho souvislost s Pérákem?

To je pravděpodobně nejbizarnější verze zmíněné mezinárodní mytologie o skákajících přízracích. Gang vedený Ivanem Balgauzenem se v neklidných porevolučních letech inspiroval fámami o ruské verzi Spring-heeled Jacka, kterým se zde říkalo „poprygunčiki“. Jeho členové se vydávali za skákající fantomy a oděni v rubáších v okolí petrohradských hřbitovů přepadali vyděšené kolemjdoucí, aby je okrádali. Šlo vlastně o takové slovanské bratrance českého Péráka. Do knihy se mi podařilo získat i jejich unikátní fotografie z petrohradského muzea milice. V ruské literatuře a filmu jde o podobně silné téma jako u nás. Zatímco český Pérák je ale vnímán primárně jako fikce a výtvor ústního podání, jeho ruští bratranci jsou chápáni spíše jako součást historie spojené s kriminálním prostředím, a to už od poslední třetiny devatenáctého století.

LN: Kdo spustil tuzemskou legendu o Pérákovi odbojáři? Trnkův poválečný film Pérák a SS?

Trnkův film z roku 1946 měl nepochybně největší vliv, ale hodnocení Péráka jako odbojáře se objevuje už v některých novinových textech vydaných několik měsíců po válce. Odbojová role Péráka byla za války částečně přítomná iv ústním podání. Někteří lidé si vyprávěli, že Pérák je ve skutečnosti parašutista vyslaný z Velké Británie, pomocník partyzánů ze Sovětského svazu nebo příslušník domácího odboje. Legenda o Pérákovi-odbojáři se ale plně rozvinula až po válce, v poměrech, které umožňovaly její svobodné vyjádření.

LN: Dá se mluvit o Pérákovi jako o jednoznačně kladném hrdinovi? Zmiňujete, že někde mu připisovali krádeže, podvody.

Původní Pérák rozhodně kladným hrdinou nebyl. To je do značné míry umělým výtvorem poválečné populární kultury. Zpočátku byl Pérák rozporuplnou, nedůvěryhodnou bytostí, nejčastěji považovanou za voyeura, sexuálního násilníka, lupiče či zloděje. Z představy, že tento záhadný nepolapitelný kriminálník uniká spravedlnosti, pak ale poměrně přirozeně za války vznikla domněnka, že tajemný fantom utíkající před dobovou mocí může vlastně být i jejím nepřítelem.

LN: Má Pérák v české poválečné popkultuře nějakého vážného konkurenta?

Pro popkulturního Péráka je typické spojení městské mytologie, reality druhé světové války a superhrdinské estetiky. Takto atraktivní kombinace podobným českým hrdinům chybí. V jistém smyslu k němu ale má blízko třeba Širokko Jaroslava Foglara z románu Stínadla se bouří z roku 1947, který je jím evidentně inspirován. Foglar se dlouhodobě zajímal o strašidelné příběhy, vyprávění o Pérákovi byla navíc v prostředí pražských skautů, kde se pohyboval, po válce velice oblíbená.

LN: Dá se jako „pérákovský“ ohlas brát slavný maxipes Fík Rudolfa Čechury a Jiřího Šalamouna?

Zcela nepochybně. Kreslená postavička psa skákajícího na pérech totiž sdílí své rodiště s těmi nejstaršími vyprávěními o Pérákovi. Autor maxipsa Fíka Rudolf Čechura pochází z okolí Kadaně. Právě Kadaň a okolí je místem, kde se vyprávění o Pérákovi hojně vyskytovala dávno před druhou světovou válkou, již ve dvacátých letech. Toto spojení s regionem zrodu českého Péráka rozhodně není náhoda.

Pérák a jeho doba v podání souboru Vosto 5
Odboj přepadává ústředí gestapa a do hry se vkládá Pérák.

LN: Jak pracuje s motivem Péráka současná česká popkultura, daří se mu?

Zájem o Péráka v posledních zhruba patnácti letech nebývale roste. Dnes už prakticky nenajdeme médium a žánr, kde by se Pérák neobjevil. Vedle dominantního komiksu existuje víc než pět kreslených či dokumentárních filmů o Pérákovi, řada výtvarných děl, divadelních představení, literárních textů. V knize jsem se proto snažil přehledně shromáždit všechny dostupné zmínky o Pérákovi v české kultuře v letech 1943 až 2016.

LN: Ve své knize vycházíte nejen z odborných prací na dané téma, vedete i rozhovory s „pamětníky“. Je to dobře použitelný zdroj informací?

S výpověďmi pamětníků musíte zacházet opatrně a především kriticky – jsou totiž jen obtížně ověřitelné. My etnologové ale máme mnohaleté zkušenosti s kritickou prací s prameny ústní povahy, takže kniha není jen pasivní sbírka toho, co „jedna paní povídala“, jak se občas stává v oblasti orální historie. V knize se naopak snažím zobecňovat, tedy jít nad rámec individuálních vzpomínek, a promýšlet, jak je vlastně možné, že pro mnohé pamětníky je válečný Pérák dodnes stejně reálný jako dobové dvojjazyčné nápisy, potravinové lístky či protiletecké zatemnění. K pamětníkům ale zároveň musíme přistupovat s velkou úctou a pokorou – nebýt jich, nevěděli bychom o Pérákovi téměř nic. Dobové noviny, obecní kroniky a další typy písemných pramenů jej totiž zmiňují výjimečně.

LN: Jak jste se vlastně s Pérákem seznámil?

Poprvé jsem o Pérákovi slyšel v dětství, v osmdesátých letech, kdy mi o něm vyprávěla moje babička. Ta byla na konci války jako mladá dívka nasazená v muniční továrně v Poličce ve východních Čechách. O Pérákovi si vyprávěla s ostatními dívkami cestou z nočních směn a na ubytovnách. Navzájem se strašily: „Ježíšmarjá, představte si, kdyby na nás najednou teď vyskočil!“ Věřila, že se Péráka obávali i němečtí vojáci, ale pověsti o něm brala jako přehnané. Podle ní to byl český odbojář, který si sestrojil nějaké skákací zařízení, jehož význam potom ústní podání zveličilo. Vždycky říkala: „Lidi to s těma povídačkama o Pérákovi přeháněli, ale něco pravdy na tom bejt muselo. Víš, český lidi jsou takový šikovný, zlatý český ručičky, tak někdo sestrojil něco takovýho a lidi to pak zveličili…“

Pérák a SS (1946). Poválečný animovaný film Jiřího Trnky.

Pérák a SS (1946). Poválečný animovaný film Jiřího Trnky.

LN: Co tento fenomén vypovídá dnes o české kultuře, české společnosti, českém člověku?

Pérák by se nikdy nestal tak populárním, kdyby neexistovala poptávka po „prvním českém superhrdinovi“; v době přehlcení hollywoodskými blockbustery na tohle téma to asi není jinak možné. V knize se ale pokouším ukázat skrytou, subverzivní tvář Péráka, který je daleko spíš „superhrdinou pro každý režim“ – každý politický režim a ideologie si jej totiž lehce dokáže přetvořit k obrazu svému. Pérákův charakter je tak možná ještě pružnější a elastičtější než jeho legendární skákací péra.

Petr Janeček

Je pražský etnolog a folklorista. Vystudoval etnologii na Filozofické fakultě a humanitní studia na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. V současné době přednáší v Ústavu etnologie FF UK.

Radim Kopáč, literární a výtvarný kritik
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

recenze-a-hodnoceni-vyrobku
recenze-a-hodnoceni-vyrobku

Nevíte si rady jaký koupit kočárek, nebo který prací prostředek je nejlepší? Podívejte se na zkušenosti jiných maminek.