S novým školním rokem ale opět začala i nová vyjednávání týkající se postupu Atén při zavádění fiskálních reforem. Šéfové řeckých koaličních stran se už na konci srpna dohodli na novém plánu úsporných opatření na příští dva roky. Chtějí hlavně snižovat důchody, mzdy ve veřejném sektoru a výdaje ve zdravotnictví. Ale bude to stačit, aby mohli dosáhnout na další část pomoci? A hlavně jak tyto škrty poznamenají obyčejné lidi? Řekové nyní nutně potřebují asi 31 miliard eur. Měli je získat již dávno, ale zatím si je „nezasloužili“. Důležitá teď pro ně bude nová zpráva takzvané trojky, tedy zástupců Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, která ukáže, zda Atény opravdu plní své závazky. Inspektoři trojky se vrátili do řecké metropole tuto středu. Ještě předtím se ale dostaly do médií zajímavé zprávy o tom, co všechno od nich chtějí. V dopisu, který trojka poslala řeckým ministrům financí a práce a sociálních věcí (a citoval z něj list The Guardian), je totiž i následující požadavek: Prodlužte pracovní týden na šest dní! A další pokyny týkající se pracovního trhu následují.
Například pokud jde o pracovní dobu a minimální denní odpočinek, ten by měl být 11 hodin (Řekové nejspíš měli více). Také by měly být sníženy sociální příspěvky od zaměstnavatelů. A ještě mnoho dalšího. Prostě celkově pracovní trh zreformovat, což představuje dost velký zásah do toho, co vždycky bylo jen „řecké“ a do čeho si jen tak někdo nenechá mluvit. Jak na to Atény zareagují? Už teď jsou lidé v zemi čím dál tím více nabroušení kvůli tomu, že jim diktuje někdo zvenku, co mají dělat. Je jasné, že ke škrtům dojít musí a je potřeba šetřit, kde se dá, ale cestou delšího pracovního týdne? Dokážu si představit, jaká by na to byla reakce tady v Česku. Ne! Cože? Kvůli Bruselu pracovat šest dní v týdnu? V žádném případě. A v Řecku to určitě bude podobné. Kontroverzní požadavky teď nechme stranou, jenže co když se nepodaří Řekům prosadit téměř žádné úspory? Jak dlouho se bude doufat, že se to jednou zlepší? Nejde to donekonečna. Nová zpráva trojky by měla být hotova v říjnu. To budeme o trochu moudřejší.
Druhý postřeh se týká zprávy také z britského deníku, tentokrát ale konzervativního The Daily Telegraphu. To znamená, že nemůže jít o nic jiného než o oblíbené šťouchnutí si do Evropské unie. Tentokrát kvůli projektu, do kterého se prý investují miliony eur a jde přitom o plán, který bude znamenat omezení svobody lidí. Takže o co jde? Cílem speciálního projektu, který si říká Project Indect, je vyvíjet počítačové programy, které budou schopné jednat jako „agenti“ a sledovat různé informace z webových stránek, diskuzních fór, ale prý i soukromých počítačů. Vše bude vyhodnocováno a cílem má být „vyhledávání hrozeb, nenormálního chování a násilí“. Samozřejmě nechybí odvolání se na euroskeptický think tank Open Europe. Podle něj je cílem také aktivnější spolupráce mezi tajnými službami a policisty z jednotlivých unijních zemí. Potud v pohodě. Jenže jak zmiňuje Open Europe, bude to i znamenat předávání citlivých informací o britských občanech, třeba z databází DNA. A to se Britům nelíbí. Podle Stephena Bootha, analytika think tanku, je celý projekt doslova „orwellovský“ a představuje obrovský zásah do soukromí občanů. Když jsem si to tak četla, chápu obavy ostrovních obyvatel, ale zároveň si říkám: Vždyť to není nic nového, ne? Bezpečnostní složky jednotlivých zemí spolupracují už nyní, společně pátrají po zločincích a určitě si vzájemně předávají i různé informace. Kamery jsou na každém rohu, téměř vše se dá najít na Google Earth, vyhledáváním potenciálních hrozeb na internetu se už určitě také někdo zabývá.
Takže půjde zas o tak velkou změnu? Podle Britů ano, podle mě ne. Navíc, jak se dá možný zásah do soukromí posoudit teď, když celý projekt funguje jen chvíli, na vývoji potřebných počítačových programů se teprve začalo pracovat a výsledek tohoto úsilí by měl být znám až za pět let?
