Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Svaz bojovníků za svobodu se drolí. Spisovatel Padevět kritizuje ‚normalizační praktiky‘ vedení

Česko

  6:00
PRAHA - Spisovatel a ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět se opřel do vedení Českého svazu bojovníků za svobodu. V otevřeném dopise kritizuje události posledních dnů, během nichž byly zrušeny dvě okresní organizace a svaz opustili zasloužilí členové, kteří zažili hrůzy druhé světové války. Podle Padevěta tyto skutečnosti připomínají normalizační praktiky.

Spisovatel Jiří Padevět. foto:  David Neff, MAFRA

„Pod Vaším vedením se Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS) stal organizací, jejíž vedení vylučuje členy s jiným názorem. Slovo svoboda se v názvu Vámi vedené organizace bohužel stalo parodií a se skutečným bojem za svobodu nemá nic společného,“ stojí v dopise adresovaném předsedovi ČSBS Jaroslavu Vodičkovi, který spisovatel zveřejnil na svém facebookovém profilu.

Svaz bojovníků za svobodu zrušil dvě organizace. Kvůli dehonestování předsedy svazu

Podle Padevěta je svoboda převážně schopnost naslouchat jiným názorům, svaz ji však svým jednáním likviduje. „Organizaci, která by měla být jednou z vlajkových lodí národní paměti, měníte ve vysmívanou sektu, která se od svého původního odkazu vzdaluje za obzor normalizačních praktik.“

Padevěta k rozsáhlé kritice šéfa ČSBS přimělo několik událostí, které se během posledních měsíců uvnitř organizace odehrály. První z nich byl loňský odchod tří žen z lidického spolku, očitých svědkyň vyhlazení obce Lidice za druhé světové války. Ty odešly kvůli zvolení bývalé novinářky a političky Jany Bobošíkové do čela místní organizace. „Jejich odchod z organizace jsem vnímal jako zoufalé gesto žen, kterým měla být projevována úcta a jejichž hlas měl být pro rozhodování lidické organizace klíčový, ale byl potlačen ve prospěch hlasů organizaci politizující,“ píše spisovatel.

Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička.
Šéf Svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička.

Druhou událostí, která nenechala Padevěta klidným, byl Vodičkův projev na květnové Terezínské tryzně. Šéf ČSBS na akci, která má připomínat oběti nacistické perzekuce, ve svém vystoupení tehdy označil současnou migraci za invazi, což odsoudily i židovské obce, které některé jeho výroky označily za xenofobní.

Spouštěčem, jenž spisovatele donutil vyjádřit svůj názor, se stalo nedávné zrušení okresní organizace Kladno a vyloučení místní předsedkyně Gabriely Havlůjové, které podnítily k odchodu válečného veterána a jednoho za zakladatelů organizace Pavla Vranského. „Pod Vaším vedením svaz opouštějí lidické ženy a veteráni od Tobruku a jsou z něj vylučováni lidé, kteří za sebou mají viditelný kus práce pro zachování národní paměti. Pokud by organizaci vedl jiný předseda, nedocházelo by jistě k tomu, že organizaci opouští pamětníci brutality totalitních režimů a lidé, kteří neváhali a proti totalitě bojovali,“ reaguje Padevět.

Tiskový mluvčí svazu Vladislav Kučik o otevřeném dopisu pro předsedu nemá žádné bližší informace. „Od pana Padevěta mi e-mailem žádný dopis nepřišel. Nevím, o čem je řeč, a nechápu, proč to chce řešit přes média. Jde o interní záležitosti spolku,“ řekl serveru Lidovky.cz.

Podivné hlasování

Co se vlastně stalo? Ústřední výbor ČSBS minulý týden zrušil kladenskou a jičínskou okresní organizaci svazu. Během úterního jednání rovněž ze svazu vyloučil tři své členy, mezi nimi i předsedkyni kladenské organizace Gabrielu Havlůjovou, která vedení svazu dlouhodobě kritizovala. Stejně jako třem členkám, které loni vystoupily z lidického spolku, se jí nelíbilo angažování někdejší političky Jany Bobošíkové.

Podle Havlůjové byly oficiálním důvodem jejího vyloučení a vyloučení dalších dvou členů dehonestace předsedy svazu Jaroslava Vodičky i vedení ČSBS a pomlouvačná kampaň v médiích. Tento fakt potvrzuje i zvukový záznam ze schůze, během níž byla čistka provedena, který jako první zveřejnila Česká televize v nedělním pořadu 168 hodin.

Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička.

„Původcem této dehonestační kampaně jsou členové a některé organizace ČSBS, které se dlouhodobě neztotožňují s usneseními Ústředního výboru ČSBS a nyní i s usnesením desátého sjezdu ČSBS. Někteří se snaží vnitřní záležitosti ČSBS řešit přes média, webové či facebookové stránky a podobně. Jejich prostřednictvím chtějí změnit poslání a zaměření ČSBS,“ pronesl na schůzi místopředseda Ústředního výboru (ÚV) ČSBS Milan Andres. Následně ostatní členy ÚV vyzval k hlasování o zrušení dvou oblastních organizací ČSBS Jičín a Kladno.

Proti tomuto kroku se několikrát neúspěšně pokoušela ohradit předsedkyně kladenské organizace Havlůjová. Andres její výzvy podle záznamu ovšem ignoroval a pokračoval v hlasování. „Proti jedenáct, třicet souhlasí. Vážení bratři a sestry, tento návrh prošel většinou hlasů a byl schválen bez připomínek,“ oznámil bezprostředně.

Chvíli nato přistoupil k další části mimořádného jednání, tedy návrhu vyloučit tři členy ČSBS – Jaroslavu Kapsovou, Jiřího Suchardu a Gabrielu Havlůjovou. Ačkoliv někteří členové žádali vysvětlení, neboť vůbec netušili, proč by měli být zmiňovaní vyloučeni, Andres přesto přešel k hlasování, během nějž byl návrh opět schválen.

Konec válečného veterána

Na protest proti tomuto rozhodnutí okamžitě oznámil své vystoupení z organizace válečný veterán a účastník bitvy o Tobruk Pavel Vranský - jeden z členů, který svaz zakládal a působil v něm šedesát let.

„To byl naprosto neregulérní způsob. Kdyby byla možnost diskuse, tak jsem navrhl, abychom odvolali celé vedení svazu. To, co se dnes stalo, je samosoudce,“ kritizoval Vranský.

„Já vás upozorňuji, že tímto vystupuji. Viděli jste mě jako člena naposledy. Jsem snad mezi vámi jeden z mála, který byl zakládající, a tudíž končím. Děkuji vám za tohle hlasování, které bylo naprosto neregulérní. A snad jenom proto, že jste loajální k tomu, co se tady říká, jste zvedli své hlasy. Děkuji vám pěkně,“ uzavřel veterán.

Ze stejného důvodu jako Vranský vystoupily z ČSBS v pondělí další tři ženy - soudkyně Markéta Čermínová, Jarmila Doležalová a její dcera Jarmila. Účastnice studentských protestů v roce 1989 Černínová vedení svazu vytkla, že ke zmíněnému zrušení okresních organizací a vyloučení členů neumožnilo diskuzi a vylučovaní neměli možnost se obhájit. Zesnulý otec soudkyně Jakub Čermín byl v letech 1991 až 2001 předsedou svazu a kroky nynějšího vedení podle Čermínové „poplivaly a zneuctily“ Čermínův odkaz.

Jarmila Doležalová starší rozená Šťulíková je jednou ze dvou sester, které jediné přežily vyhlazení Ležáků a byly poslány do Německa na převýchovu. „V tomto státě je možné všechno a nechceme se dožít chvíle, kdy by se členem ČSBS stal například čínský prezident,“ uvedla Doležalová. Poukázala také na to, že do pobočky svazu v Lidicích vstoupila například Jana Bobošíková, kardinál Dominik Duka nebo mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Prezident Miloš Zeman před časem obdržel řád ČSBS.

Celé znění otevřeného dopisu Jiřího Padevěta

Vzhledem k posledním událostem v Českém svazu bojovníků za svobodu, které silně připomínají normalizační praktiky, zaslal jsem předsedovi Vodičkovi otevřený dopis tohoto znění:

Pane předsedo,

již delší dobu se znepokojením sleduji dění ve Vámi vedeném Českém svazu bojovníků za svobodu. První událostí, která mne nenechala klidným, byl odchod tří žen, které na vlastní kůži v Lidicích a při následné represi zažily, co znamená běsnící totalita. Jejich odchod z organizace jsem vnímal jako zoufalé gesto žen, kterým měla být projevována úcta a jejichž hlas měl být pro rozhodování lidické organizace klíčový, ale který byl potlačen ve prospěch hlasů organizaci politizující.

Druhou událostí byl Váš projev na pietním aktu v Terezíně. Během něj jsem měl chvíli pocit, že jste si spletl místo, kde jste chtěl hovořit, vystřídaný pocitem, že jste se zmýlil v době, ve které projev pronášíte.

Poslední událost je velmi čerstvá a je to zrušení Okresní organizace Kladno a vyloučení předsedkyně, která podle mého názoru udělala pro Český svaz bojovníků za svobodu a pro paměť našeho národa obrovský kus práce. Přesně takové práce, jakou bych od zodpovědných členů této organizace čekal a kterou podle mého názoru očekává i veřejnost.

Pod Vaším vedením Svaz opouštějí lidické ženy a veteráni od Tobruku a jsou z něj vylučováni lidé, kteří za sebou mají viditelný kus práce pro zachování národní paměti. Pokud by organizaci, která má v názvu slovo svoboda a která by měla být apolitická, vedl jiný předseda, věřím, že by se nezmítala v mediálních šarvátkách a byla by otevřená nejen názorům vlastních členů, ale i názorům české společnosti. Především by jistě nedocházelo k tomu, že organizaci opouští pamětníci brutality totalitních režimů a lidé, kteří neváhali a proti totalitě bojovali.

Pod Vaším vedením se Český svaz bojovníků za svobodu stal organizací, jejíž vedení vylučuje členy s jiným názorem a jejíž mluvčí jazykem stranických usnesení z komunistické totality obhajuje neobhajitelné. Slovo svoboda se v názvu Vámi vedené organizace bohužel stalo parodií a se skutečným bojem za svobodu nemá nic společného. Svoboda je totiž i schopnost slyšet jiný názor a ponechat prostor k jeho vyjádření. Svým jednáním tento prostor v Českém svazu bojovníků za svobodu podle mého názoru likvidujete a organizaci, která by měla být jednou z vlajkových lodí národní paměti, měníte ve vysmívanou sektu, která se od svého původního odkazu vzdaluje za obzor normalizačních praktik.

Velmi bych si přál, abych mohl být jako občan České republiky na Český svaz bojovníků za svobodu a další podobné organizace hrdý, ale v tuto chvíli mohu cítit pouze úctu ke skutečným hrdinům, nikoliv k aparátu, který se stal zapouzdřenou podivností, neschopnou reflektovat ani minulost, ani současnost.

Jiří Padevět

Autoři: ,

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Administrativní pracovník

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Praha