Hagwallovou kritizuje i její vlastní strana Švédští demokraté. „Bude to mít následky pro její budoucnost ve straně i v parlamentu,“ upozorňuje předseda parlamentní frakce Švédských demokratů Mattias Karlsson.
„Žádné rodině, etnické skupině nebo společnosti by nemělo být dovoleno přímo nebo nepřímo ovládat víc než pět procent médií,“ píše Hagwallová v e-mailu adresovaném švédskému nejčtenějšímu listu Aftonbladet. „Osmdesát procent médií kontroluje jeden vlastník. To je nepřijatelné. Mediální trh musí být rozdělen mezi více nezávislých firem a lidí,“ cituje Aftonbladet návrh poslankyně.
Francouzsky umí jen pasivně, podle Hermana je antisemita. Drulák se má stát velvyslancem v Paříži |
Zrušení dotací médiím, které Hagwallová prosazuje, podle ní vyřeší situaci, kdy – jak poslankyně tvrdí – většinu malých, především regionálních novin přímo nebo nepřímo ovlivňuje skupina Bonnier.
Státní podpora tisku ve Švédsku funguje už desítky let. Jejím původním cílem bylo zachránit právě lokální listy a předejít existenci monopolů. Dotaci obvykle čerpají druhé největší noviny v každém městě.
Hagwallové návrh ale stojí na mylných údajích. „Ať už má ta čísla odkudkoliv, jsou zcela nesprávná,“ říká výzkumník Jonas Ohlsson z univerzity v Göteborgu v rozhovoru pro švédskou televizi SVT. Firma Bonnier je sice největší švédskou mediální společností, ale ve skutečnosti se zapojuje jen do čtvrtiny tamního trhu s tištěnými deníky. Vlastní třeba vlivné noviny Dagens Nyheter nebo Expressen. Nic ze státní podpory tisku – která ročně činí 436 milionů švédských korun, tedy přes miliardu korun českých – navíc nezískává. Čerpá jenom malou část ze státních padesáti milionů švédských korun ročně na podporu distribuce.
Znechutila i svou stranu
Kritika se tak na Hagwallovou po předložení návrhu snáší nejen za její záměr zbavit Židy, přesněji firmu Bonnier, jejich práv, ale právě i za nepravdivost argumentů, které v zájmu prosazení návrhu používá.
„Antisemitské konspirační teorie to zjevně dotáhly od internetových žump až k návrhům ve švédském parlamentu. Je zvolenou členkou parlamentu podávající návrhy, tedy osobou u moci. Je to tak nechutné, že to nejde vyjádřit slovy,“ rozhořčuje se ministryně pro kulturu a demokracii Alice Bah Kuhnkeová. „Všechny slušné strany by si měly uvědomit, že Švédští demokraté nejsou stranou, se kterou se dá počítat,“ dodává Bah Khunkeová, která ve vládě reprezentuje Stranu zelených.
Švédský soud potvrdil zatykač na Assange. Stíhá jej kvůli podezření ze znásilnění |
Od poslankyně se ale distancovala i její strana, která jinak patří mezi hlavní odpůrce přistěhovalectví a v parlamentu má třináctiprocentní podíl křesel. „Návrh Anny Hagwallové neodráží stranickou podporu veřejné služby a mediální politiky obecně,“ uvedl Karlsson.
Komentátorka švédského listu Dagens Nyheter – novin, které patří právě firmě Bonnier – Kristina Lindquistová zase varuje před pronikáním extremistů do veřejného prostoru a do hlavního politického proudu. „Švédští demokraté i politická katastrofa, která se za stranou skrývá, se čím dál častěji dostávají do veřejné debaty,“ upozorňuje.
Podle Ohlssona navíc Hagwallové návrh naráží na nadnárodní povahu mediálního průmyslu. „Mediální trh nelze takhle dělit. Je globální,“ vysvětluje analytik. Podle něj bychom se soustředění vlastnictví měli obávat spíše u velkých, celosvětově působících společností, jako je Apple, Google nebo Facebook.
