6. listopadu 2017 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Švédsko má 65 tisíc krytů, chce jich ale postavit víc. Kvůli Rusku i Trumpovi

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
Protiatomový kryt. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Protiatomový kryt. | foto: Libor Teplý

STOCKHOLM Až sedm milionů lidí by se ve Švédsku vešlo do současných pětašedesáti tisíc protiatomových krytů. Jenže země má necelých deset milionů obyvatel a chystá se tak postavit další. Ke stavění krytů se Švédové vracejí po dvaceti letech, nutí je k tomu okolnosti světové mezinárodní politiky a hrozba jaderného konfliktu.

V sousedním Norsku sice Nobelův výbor udělil letošní cenu za mír iniciativě za jaderné odzbrojení, u švédských sousedů se ale rozhodli raději neriskovat.

Jsou to už téměř dvě dekády, co ve Švédsku usoudili, že příznivci nejen jaderného odzbrojování mají navrch, a není proto třeba stavět další kryty, kterých měla země už tehdy pětašedesát tisíc. Poslední kryty se dostavěly před patnácti lety. Měly sloužit jako ochrana v případě jaderné války, ale také pro případy použití biologických zbraní či obyčejné konvenční války. Nyní chtějí na severu Evropy stavět další kryty, informuje server Washington Post.

Zpráva švédské Agentury pro civilní záležitosti konstatuje, že současná situace krytů neumožňuje dostatečnou ochranu obyvatelstva země a bude potřeba postavit další, minimálně pro padesát tisíc lidí. Projekt by měl být rozložen do deseti let, stavba má začít v roce 2019. Kromě výstavby nových bunkrů zpráva hovoří také o potřebě modernizace těch stávajících, celková cena staveb i oprav by se vyšplhala až na 8 miliard korun. Návrhem agentury se má dále zabývat vláda.

Obyvatelé Švédska si mohou nejbližší protiatomový kryt najít na online mapě, kterou zřídila vláda. Nejlepší pokrytí je pochopitelně přímo v hlavním městě Stockholmu, kde by to v případě nebezpečí neměl do bezpečného úkrytu daleko v podstatě nikdo. Dalšími prioritními oblastmi jsou severní region Norrbotten, oblast Öresund s městem Malmö a také ostrov Gotland, na kterém je od roku 2016 umístěna švédská vojenská posádka v reakci na agresivní chování Ruské federace v Pobaltí.

Trump, Korea, Irán i Rusko. Kryty neřeší jen Švédové

Vývoj posledních dvaceti let nahrává pesimistickým předpovědím, které impulsy ke stavbě nových krytů nejen ve Švédsku pohánějí. Nejprve přišel v roce 1986 incident v Černobylu, který podnítil debaty o možných nebezpečích spojených s radiací. Po pádu Sovětského svazu se však zdálo, že nejčernější scénáře jsou zažehnány.

Netrvalo to však příliš dlouho a přišel íránský jaderný program, sjednaný s Barackem Obamou, nehoda jaderné elektrárny ve Fukušimě, obnovení agresivní politiky Ruska vůči pobaltským zemím a v poslední době harašení jadernými zbraněmi mezi Donaldem Trumpem a Severní Koreou. Důvěra v to, že právě Trump dokáže udržet ve světě mír oproti Obamově éře rapidně klesla i mezi Evropany.

V Německu dnes podle informací Washington post věří, že Trump „by udělal správnou věc“, jen okolo 11 procent lidí. V roce 2009 vyjednal Obama s Ruskem dohodu o snížení jaderných hlavic. V rozhovoru s Putinem však Trump tuto dohodu označil za špatnou a podnítil tím jen další vlnu pochybností států, které Rusko vnímají jako potenciální nebezpečí.

Kryty řeší i Švýcaři

Ve Švédsku se problematikou krytů zabývá vláda, jejich provoz a výstavbu také financuje. Ve Švýcarsku na to ale šli s trochu jiným přístupem. Nově postavené domy musí od určité velikosti kryty mít vestavěné. Tíha civilní obrany obyvatelstva se tak přesouvá na lidi samotné.

I ve Švýcarsku nedávno téměř zvítězily hlasy volající po tom, že kryty dnes již nejsou třeba. Švýcarský parlament v roce 2011 nařízení o krytech zrušil, po havárii v japonské Fukušimě o pár měsíců později však zákon opět vrátil mezi platnou legislativu.

V samotném Švýcarsku sice žije téměř o dva miliony lidí méně než ve Švédsku, disponuje však skoro čtyřikrát větším počtem krytů než skandinávci. Kapacita švýcarských krytů by tak pojmula všechny obyvatele země a ještě by jim zbylo poměrně dost místa pro někoho dalšího.