Když se řekne „Švédsko“, mnohý Čech se div nezačne křižovat a s hrůzou v očích vyhrkne: „Tam je prohibice, že jo?“ Tenhle děsivě znějící mýtus je mezi českým lidem rozšířený, ale naprosto není pravdivý; ve Švédsku je k dostání veškerý možný alkohol, na jaký si lze vzpomenout – ovšem jen v obchodech státního podniku, který na prodej alkoholu (s výjimkou slabých piv) má monopol. Tahle ve své podstatě podivná praxe státem provozovaného monopolu jako by se odrážela i v jeho nicneříkajícím, smysl postrádajícím a byrokratickou bezradnost prozrazujícím názvu Systembolaget (v běžné mluvě prostě jen system), v doslovném překladu „Systémový podnik“. Jen pro srovnání: jeho finská obdoba se smysluplně a jednoznačně jmenuje Alko.
Pro překladatele je nicméně důležité vědět, že tenhle fenomén obohatil švédštinu unikátním (v bratrských jazycích norském a dánském se žádné podobné slovo nevyskytuje) slovesem köpa ut, tj. „vykupovat“ či „vykoupit“. Tenhle výraz nemá nic společného s výkupem králičích kožek ve sběrných surovinách ani s vykupováním lidstva z hříchů. Köpa ut znamená „nakupovat alkohol v systému“.
Dalším rozšířeným, avšak v mnoha ohledech nepodloženým mýtem je, že alkohol v systému je drahý. Jde-li třeba o kvalitní víno a jednosladové skotské whisky, Čechům se při návštěvě Švédska köpa ut kupodivu docela vyplatí.
Jiným známým pojmem je v češtině švédský stůl. Ve švédštině na něm ovšem nic švédského není, ta pro něj má označení smörgasbord, tj. „stůl, u kterého si člověk sám dělá obložené chleby“. Dánové, kteří přinejmenším podle mých zkušeností umějí tohle gurmánské potěšení připravovat lépe a s větší vynalézavostí, by o nějakém švédském stole slyšeli velice neradi. V dánštině se mu říká tag-selv-bord, tj. „stůl, ze kterého si každý bere sám“.
V dánštině zato existuje výraz svensknögle, tj. „švédský klíč“. Jde o onen druh nářadí, kterému se v češtině říká stavitelný či nastavitelný klíč, ale také klíč francouzský.
Zmatek naopak může nastat i u slov, která v různých jazycích znějí v podstatě stejně a na první pohled se zdají jednoznačná. Ale každý jazyk – či alespoň určitá skupina jeho uživatelů – si je vykládá po svém a představuje si pod nimi něco jiného. Jeden kolega mi vyprávěl, jak švédští zákonodárci nevěřícně třeštili oči, když jim vysvětloval, co všechno si jejich vypráskané české protějšky představují pod pojmem imunita. Pokud by v podobných mimořádných případech překladatel měl být přesný a nechtěl by způsobit nedorozumění, asi by se u tohohle pozoruhodného českého jevu neobešel bez obšírné vysvětlivky či poznámky pod čarou, i když normálně se takovým nouzovým řešením vyhýbá.
Nemenší pozor si člověk musí dávat při překládání švédských textů pojednávajících o peripetiích mezilidských vztahů. Třeba když narazí na zdánlivě nenápadný výraz jako trekant, tj. „trojúhelník“. V tom případě totiž není řeč o tom, čemu se v češtině říká partnerský či manželský trojúhelník, nýbrž o tom, pro co si naše mateřština našla výraz švédská trojka. Když jsem během pracovního pobytu ve Švédsku vysvětloval domorodcům, jak jejich trojúhelníku říkáme u nás, vyvolávalo to u nich nezřízené veselí i jistou pýchu na to, čím vším že nejsou v širém světě proslulí (a to ještě nevědí, že kapela Tři sestry zvěčnila švédskou trojku v názvu svého alba). Ale jedním dechem a s neskrývaným zklamáním dodávali, že bohužel nemají tušení, čím si tuhle pověst neřestníků vysloužili.
***
Ve Švédsku je k dostání veškerý možný alkohol – ale jen v obchodech státního podniku, který má na prodej monopol
O autorovi| Robert Novotný, překladatel
