Rusku podle Kerryho mohou za jeho kroky hrozit "velmi vážné následky", jak od Spojených států, tak od jiných zemí. "V 21. století se nechováte tak jako v 19. století, že napadnete jinou zemi na základě zcela vykonstruované záminky," prohlásil Kerry. Pokud jde o možné sankce, hovořil i o zákazu udělování víz, zmrazení účtů či obchodní izolaci.
Mluvčí Kremlu nechtěl na bezprecedentně tvrdá slova amerického ministra bezprostředně reagovat. "V tomto okamžiku bez komentáře," citovala agentura Reuters Dmitrije Peskova.
Šéf americké diplomacie již v noci na dnešek varoval, že nasazení ruských vojáků na Ukrajině může mít vážné dopady na americko-ruské vztahy. Americký ministr obrany Chuck Hagel v sobotu hovořil se svým ruským protějškem Sergejem Šojguem. V telefonátu mu měl mimo jiné říct, že ruská vojenská intervence na Ukrajině může ohrozit evropskou i celosvětovou bezpečnost.
Svět odsuzuje agresi
Francie i Británie se v reakci na ruské kroky vůči Ukrajině rozhodly pozastavit své zapojení do příprav summitu skupiny zemí G8, který je plánovaný na červen v ruském Soči. Oznámil to britský ministr zahraničí William Hague a v Paříži se na tom podle tiskových agentur na krizové schůzce v Elysejském paláci shodli prezident François Hollande a ministr zahraničí Laurent Fabius.
ČTĚTE VÍCE |
Fabius v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Europe 1 odsoudil rozhodnutí Moskvy nasadit na Ukrajině ruské vojáky. Spojené státy i Kanada již dříve informovaly, že kvůli ruskému postupu pozastavily své zapojení do příprav summitového rokování v Soči. Přípravy jednání tak blokují již čtyři země skupiny nejvyspělejších států světa G8. Sdružení dále tvoří Itálie, Japonsko, Německo a Rusko.
Ke konfliktu se také vyjádřil papež František. Během modlitby Anděl Páně vyzval strany konfliktu na Ukrajině, aby překonaly vzájemné nepochopení. Vyslovil přání, aby "všechny strany v zemi pracovaly na překonání nepochopení". Dále vybídl "mezinárodní společenství, aby podpořilo každou iniciativu ve prospěch dialogu".
Tisková zpráva MZVMinistr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek si 2. března předvolal do Černínského paláce ruského velvyslance Sergeje Borisoviče Kiseleva, aby mu sdělil, že považuje postup Ruska za naprosto neadekvátní a agresivní. Použití vojenských jednotek proti suverénnímu sousednímu státu, s nímž vydala souhlas horní komora parlamentu Ruské federace, je naprosto neodůvodnitelným krokem, jenž je v hrubém rozporu s principy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a také flagrantním porušením Charty OSN, a tzv. Budapešťského memoranda. Ministr zahraničních věcí ČR zdůraznil naší podporu zachování územní celistvosti Ukrajiny a vyzval, aby Rusko stáhlo své vojáky z Krymu a zdrželo se provokací. |
Ke kroku na diplomatické úrovni se odhodlal i český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Ten stále věří, že se podaří zabránit eskalaci konfliktu. Ruský postup na Krymu ale považuje za porušování mezinárodního práva a za intervenci. Odpoledne se kvůli tomu sešel s ruským velvyslancem v ČR Sergejem Kiseljovem.
"Povolal jsem si ruského velvyslance, abych mu tlumočil znepokojení premiéra i české vlády, protože to, co se odehrává na Krymu, je porušení mezinárodního práva," řekl po schůzce Zaorálek. "Pokud by se postup Ruska nezměnil, nedovedu si další rozvoj vztahů představit," dodal.
A co NATO?
Generální tajemník NATO Andres Fogh Rasmussen vyzval Rusko, aby uvolnilo napětí okolo Ukrajiny a ukončilo vojenské aktivity i své hrozby. V Bruselu před jednáním zástupců zemí aliance o vývoji kolem Ukrajiny zdůraznil, že ruský postup porušuje principy Charty OSN a je ohrožením míru a bezpečnosti v Evropě.
"Svolal jsem radu kvůli ruské vojenské akci na Ukrajině a hrozbám prezidenta (Vladimira) Putina vůči tomuto suverénnímu státu," prohlásil Rasmussen před schůzkou, které se účastní velvyslanci aliančních zemí. Po ní budou zástupci NATO jednat s představiteli Ukrajiny. Naposledy se přitom sešli ve čtvrtek.
Generální tajemník zopakoval, že NATO podporuje území celistvost a suverenitu Ukrajiny. "Podporujeme právo lidí na Ukrajině rozhodnout o vlastní budoucnosti bez vnějšího zasahování," uvedl Rasmussen. Zdůraznil také názor NATO, že Ukrajinci musí nadále zajišťovat demokratická práva všech občanů a garantovat ochranu práv menšin.
Mobilizace a prosba o pomoc
Ukrajinská již vyhlásila mobilizaci. Ukrajinští vojáci jsou v bojové pohotovosti poté, co se Moskva kvůli ukrajinské krizi rozhodla využít své armádní jednotky na Ukrajině. V Kyjevě o situaci jedná na uzavřeném zasedání parlament.
Kyjev mezitím obvinil Rusko z vyhlášení války a požádal svět o reálné kroky, které by Ukrajině pomohly (více čtěte ZDE).
O svolání mimořádného jednání aliance požádaly v pátek Polsko a pobaltští členové aliance s odvoláním na článek čtyři Charty NATO. Ten zavazuje členy aliance ke konzultacím vždy, když je podle názoru kteréhokoli z nich ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost členské země. Polsko už nyní žádá také brzké jednání ministrů zahraničí NATO.
Mapa Krymu doplněná o důležitá strategická místa.
