Během nedávného jednání v Ženevě se mezi americkými a íránskými diplomaty nehovořilo jen o jaderném programu, ale i o případu Roberta Levinsona. Zmizení vysloužilého agenta FBI dokonce měli probírat i Barack Obama s Hasanem Rúháním v průlomovém telefonátu prezidentů obou zemí po 34 letech.
Přesto všechno se o stavu nyní 65letého muže neví o mnoho více než pár lety. Jeho příběh se v povědomí veřejnosti snaží udržovat Levinsonova rodina, která na webu Helpboblevinson.com ve středu uvedla, že se jejich příbuzný stal nejdéle drženým rukojmím v amerických dějinách. Podle nich ho únosci drží už 2 455 dní.
Levinson zmizel v březnu 2007 na íránském ostrově Kiš, kam se vydal na pracovní cestu. Od té chvíle ho však nikdo neviděl a stopa amerických detektivů brzy vychladla. Levinson si jako bývalý agent federálního úřadu založil soukromou živnost a vyšetřoval zločiny na zakázku.
"Nikdo nemohl předpovídat tento strašný moment, který přišel před více než šesti lety," říká jeho manželka Christine ve zmíněném textu. "Rodina se brzy sejde k sedmému Díkůvzdání bez Boba a ta bolest se brzy stane nesnesitelnou. Kdokoliv ho držíte, prosím vás o milost. Prosím nechte opět spojit naši rodinu."
Identita a národnost věznitelů je však poněkud nejasná. Soukromý detektiv se sice ztratil na území Íránu, jenže k únosu se nikdo oficiálně nepřihlásil. Rodinu nikdo nekontaktoval s žádostí o výkupné a nikdo ani veřejně nevznesl požadavky k americké vládě, jak bývá v podobných případech běžné.
VÍCE O PŘÍPADU ZDE: |
Íránský prezident nic nepopřel
Jedinou známkou, že Levinson stále může být naživu, jsou fotografie, které rodina dostala před třemi lety anonymně poštou. Muž je na nich vyhublý, vlasy i vousy má dlouhé a zacuchané. Podle blízkých vypadá pohuble a zbídačeně. Zásilka obsahovala i video, v němž Levinson prosí americkou vládu o pomoc. Zajímavý je jeho oranžový vězeňský mundúr, který připomíná šaty vězňů z Guantánama.
I to by mohlo nasvědčovat, že Levinsona drží ve vězení. A podle televize CBS o tom íránská vláda dobře ví, ač to zatím nikdy přímo nepřiznala. V roce 2012 ovšem bývalý íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád takovou možnost nevyloučil a naopak přiznal, že mohla proběhnout určitá jednání o vzájemné výměně vězňů.
To podle zpravodaje CBS a bývalého zástupce ředitele FBI Johna Millera znamená "tiché přiznání". A to je pro všechny Levinsonovy blízké, kteří stále doufají v návrat staršího muže zpět domů, velký pokrok.
"Nic není tak, jak má být. Otci je 65 let, matce 63. To jsou roky, kdy by moji rodiče měli sklízet ovoce své práce," píše v článku pro Washington Post nejstarší syn Dan Levinson. "Měli by jezdit na dovolenou a navštěvovat své vnuky. Místo toho moje matka nepřetržitě sedí u telefonu, mluví s úředníky a prosí Íránce o pomoc."
