„Celý národ už si od jisté osoby potřebuje odpočinout,“ napsal na svém účtu Michael Hirsh, celostátní editor časopisu Politico. Příspěvek pod hashtagem „už aby byl konec“ zveřejnil minulý týden poté, co mu jeden z kolegů řekl, že je vyčerpán psaním zpráv o republikánském kandidátovi.
Americké volby možná zbortí zavedené pořádky. Trump je blízko ztráty bašt republikánů |
Další ironický příspěvek přišel od jiného Hirschova kolegy Bena Whitea. Slovem „scampaign“ (od angl. „scamp“ a „campaign“, „uličník“ a „kampaň“) komentoval zprávu, podle které Trump za peníze dárců koupil vydání jedné ze svých knih v hodnotě téměř 300 000 dolarů (přes sedm milionů korun). Zesměšňující příspěvky zveřejnil také například Alex Burns z deníku New York Times.
Od novinářů ve zpravodajství se obecně očekává, že si navenek zachovají odstup od zpracovávaných témat. Prostředky jako twitter však ideál objektivního, či alespoň rozumně vyváženého a nekonfliktního zpravodajství, podstatně zkomplikovaly. Mezi novinářem a příjemcem zde nestojí překážka v podobě editora.
  |
Většina médií proto působení pracovníků na sociálních sítích promítla do zaměstnaneckých předpisů. Washington Post v těch svých doporučuje vyvarovat se vulgarismů, vyjadřování politických preferencí a vyostřených názorových výměn se čtenáři. Agentura Associated Press zase vyžaduje, aby zaměstnanci „v žádném veřejném prostředí neuváděli své názory na sporná společenská témata“.
Někteří novináři považují podobné výroky za opodstatněné vzhledem k tomu, jaký postoj vůči nim Donald Trump ve své kampani zaujal. Mediální analytik a podle vlastních slov zdrženlivý stoupenec Trumpa Tim Graham však vidí v těchto postupech nebezpečí: „Každý takovýto tweet jen živí představu, že média jsou nástrojem liberálů.“
