Německá civilní kontrarozvědka v pátek AfD označila za prokazatelně extremistickou stranu. Její vedení to považuje za politicky motivovaný krok.
„AfD je útokem na Německo. Chtějí jinou zemi, chtějí zničit naši demokracii. A my to musíme brát velmi vážně,“ řekl bulvárnímu deníku Bild Klingbeil, který by měl v příští německé vládě zastávat post ministra financí.
Podle něj německé úřady přezkoumají, jestli zahájí řízení o zákazu AfD poté, co ji Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) charakterizoval jako stranu s prokazatelně pravicově extremistickými snahami.
Úřad dosud AfD považoval za podezřelou, v pátečním prohlášení ale uvedl, že se potvrdilo podezření, že strana činí kroky namířené proti svobodnému a demokratickému uspořádání země.
Končící sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz varoval před unáhlenou snahou zakázat AfD. Strana skončila v únorových předčasných volbách v Německu druhá za vítěznou konzervativní unií CDU/CSU.
Měla by německá vláda zakázat stranu AfD?
AfD, kterou ostatní parlamentní strany označují za populistickou až krajně pravicovou, se těší obzvláště na východě Německa značné oblibě. V Durynsku, Sasku a Sasku-Anhaltsku ji tamní zemské kontrarozvědky evidují jako stranu s prokazatelně extremistickými snahami, v dalších několika regionech ji pak z krajně pravicových aktivit podezřívají.
Kvůli kontroverzním postojům k německé nacistické minulosti a ostře vyhraněným názorům na migraci, muslimy či menšiny chce část spolkových poslanců, aby ústavní soud stranu AfD zakázal. K podobnému kroku, který má ale podle médií jen malou šanci na úspěch, vyzývají i různé aktivistické organizace.
22. února 2025 |
