„Nadále vedeme konstruktivní rozhovory s jednou další frakcí v zemském sněmu a s jednotlivými poslanci tohoto zemského sněmu z jiných frakcí,“ uvedl Siegmund. „Proto chci tady a teď oznámit, že se budu na prosincovém zasedání zemského sněmu ucházet jako kandidát o funkci ministerského předsedy Saska-Anhaltska,“ dodal.
AfD pod Siegmundovým vedením vyhrála na počátku září zemské volby ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko. Získala rekordních 43,8 procenta hlasů. Zemská tajná služba přitom vede místní buňku AfD jako prokazatelně pravicově extremistickou už od roku 2023. Loni i celostátní civilní tajná služba, Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), označila AfD za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se proti tomu brání u soudu.
AfD nezískala ve sněmu většinu mandátů. Má jich 39 z 83. Dalších 39 mají společně Křesťanskodemokratická unie (CDU), sociální demokracie (SPD), Zelení a Levice, které odmítají s AfD jakkoli spolupracovat. Siegmund před volbami vylučoval, že by mohl stanout v čele menšinové vlády.
Jazýčkem na vahách je levicově populistická, proruská a protiimigrační strana BSW, která má pět poslanců. Nechce s AfD vládnout, nebrání se ale jiným formám spolupráce. Před volbami její zakladatelka Sahra Wagenknechtová řekla, že by BSW mohla umožnit vznik menšinové vlády AfD.
V případném třetím kole volby zemského premiéra by se zdržela hlasování. Na rozdíl od prvních dvou kol je ve třetím kole pro zvolení premiéra zapotřebí jen většina odevzdaných hlasů, ne většina hlasů všech poslanců.
Potřebná většina by vzešla ve třetím kole ovšem jen v případě, že by se aspoň jeden z poslanců CDU, SPD, Zelených či Levice v tajné volbě postavil na stranu AfD. Hlasy těch, kteří se zdrží, se nepočítají. Podle médií AfD doufá, že přeběhlíka najde v řadách konzervativní CDU. Úterním vyjádřením Siegmund naznačil, že jedná i s jednotlivými poslanci, nikoli jen s celými stranami.


















