Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Kam kráčí Afghánistán? Životu nebezpečná země je na prahu nové války

Afghánistán

  7:00
KÁBUL/PRAHA - Zatímco útok na USA 11. září 2001 otřásl většinou světa, Afghánci oplakávali svého nejslavnějšího velitele Masúda, zavražděného dva dny předtím. Po třinácti letech pokusů a omylů Afghánci stále prchají ze země a očekávají další výbuch občanské války.

Následky teroristického útoku spáchaného hnutím Taliban (ilustrační snímek). foto: /AP Photo

Mezi jedenácti zabitými afghánskými civilisty byly dvě ženy a dvě děti. Včera je v provincii Kunar zabila americká letecká bomba. Omylem. Cílem byli afghánští rebelové. Při náletu zahynuli čtyři z nich. Prezident země Hamíd Karzáí zuří. Pokolikáté už od chvíle, kdy se stal afghánským prezidentem?

Sebevražedný útok v Afghánistánu, srpen 2014 - obchodníci v Kábulu odklízejí...
Sebevražedný útok v Afghánistánu, srpen 2014 - Vojáci NATO zajišťují oblast.
Sebevražedný útok v Afghánistánu, srpen 2014 - člen afghánské rozvědky (vlevo)...
Sebevražedný útok v Afghánistánu, srpen 2014 - afghánský policista odnáší...

Životu nebepečná země

Afghánští civilisté měli smůlu. Podobně jako tisíce dalších lidí, kteří se na tržišti či v autobuse potkali se sebevražedným atentátníkem. Po třináct let trvající mírové misi Západ přiznává – Afghánistán zůstává zemí životu nebezpečnou.

PSALI JSME:

Americký expert na mezinárodní vztahy profesor Stephen M. Walt z Harvardovy univerzity před několika dny vyčíslil v listu Foreign Policy desítky „nejžhavějších“ zahraničněpolitických rizik pro světovou bezpečnost. „K čemu kráčí Afghánistán?“ ptá se bezradně. A dodává, že za třináct let „byly utraceny miliardy dolarů, ale politický život v Afghánistánu je stejně zoufalý jako vždy“. Nejen on si myslí, že otázka nyní je, zda země přežije odchod NATO a Američanů, plánovaný na konec roku.

13 let od operace Trvalá svoboda

  • 9. září 2001 - atentát na nejslavnějšího vůdce afghánských mudžahedínů Ahmada Šáha Masúda, který bojoval s režimem hnutí Taliban
  • 10. září 2001 - Masúd umírá, dodnes není známo, kdo za atentátem stojí
  • 11. září 2001 - teroristický útok na USA, americký prezident George W. Bush dává záhy Talibům ultimátum – požaduje vydání velení al-Káidy v čele s Usámou bin Ládinem
  • 21. září 2001 - Taliban ultimátum odmítá
  • 7. října 2001 - začala mezinárodní vojenská operace Trvalá svoboda
  • 20. prosince 2001 - vznikají mezinárodní síly ISAF (International Security Assistance Force) pod velením NATO
  • 2003 - talibové zahajují válku s pomocí teroristických útoků včetně stále častějšího využívání sebevražedných atentátníků
  • 2004 - přijata nová ústava, 9. října si Afghánci poprvé v historii volili prezidenta. Stal se jím Hamíd Karzájí, který v nejvyšší funkci vydržel dodnes
  • 2005 - nejkrvavější rok od pádu režimu talibů, přes 1500 osob zemřelo v bojích nebo při atentátech
  • Červen 2013 - prezident Karzájí oznamuje, že afghánské ozbrojené síly na sebe přebírají hlavní odpovědnost za bezpečnost v zemi
  • Jaro 2014 - v prezidentských volbách se nedaří zvolit novou hlavu státu kvůli rozporům mezi kandidáty. Do konce roku by zemi měla opustit většina zahraničních vojáků. O přítomnosti omezeného počtu Američanů vlády stále jednají.

Už v létě se fundamentalisté objevili i na severu země. Afghánská média od 6. září hlásí, že se stovky obyvatel severních afghánských provincií ozbrojily a jsou odhodlány nepustit vetřelce do svých vesnic. Především Turkmeni žijící podél hranic s Turkmenistánem se vzbouřili proti pokusům hnutí Taliban zavádět v některých osadách své pořádky.

Turkmenští stařešinové z více než sta vesnic v provinciích Džauzdžan, Sari-Pul a Fardžab se sešli a rychle se rozhodli: jde se do boje. Podle televize Ariana se už na řadě míst tvrdě bojuje. „Teď už je k nám nepustíme,“ řekl novinářům jeden ze stařešinů. Podle něj za posledních šest měsíců bojovníci Talibanu zabili v oblasti přes 200 civilistů.

Podobná povstání je možné čekat i v dalších provinciích. Pokud stát nezačne plnit své povinnosti, Afghánistán je na nejlepší cestě k občanské válce a rozdrobení země.

Do karet Talibanu

To přesně Taliban potřebuje, stejně jako tomu bylo v roce 1993. Tehdy situace dokonale využili talibové číhající v sousedním Pákistánu. A přišli zavést pořádek. Za krádež sice sekali ruce a za nevěru veřejně kamenovali ženy, ale ve většině země zavládl klid. Nestřílelo se. Země byla prakticky opět sjednocena.

Od roku 2001 zemřelo podle oficiálních zdrojů 3455 vojáků. Když v roce 2006 NATO přebralo od USA velení operace na jihu Afghánistánu, muselo konstatovat, že to je ten nejriskantnější podnik za 57 let existence této organizace. Na podzim 2010 Pentagon přiznává – z bezpečnostního hlediska k žádnému průlomu v Afghánistánu stále nedošlo.

Přesto je mezi Afghánistánem roku 2001 a dnešním Afghánistánem obrovský rozdíl. Projevuje se v těch nejprostších věcech, jako je fungování elektřiny vmetropoli Kábulu, jako jsou obchody s módním zboží ma spousta dívek na kábulské univerzitě, kde i chodí do společných tříd s chlapci. V afghánském parlamentu sedí více žen než v českém.

Asi nejpodstatnější změnou, ke které přispělo západní společenství, je na afghánské poměry obrovská svoboda slova. Vznikla řada televizních kanálů, médií, lidé mají alespoň ve městech přístup k internetu. Kritizovat vedení země včetně duchovenstva je možné i bez obav o život. Zatím.

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...