Muzeum v Kábulu, kde se nacházejí artefakty od období paleolitu až po 20. století, bylo zavřené od poloviny srpna. Tedy od chvíle, kdy zemi ovládl Tálibán po chaotickém stažení vojáků USA a NATO. Otevřelo se znovu zhruba před týdnem.
Ředitel instituce Muhammad Fahím Rahímí a jeho zaměstnanci zatím mohou ve svých funkcích zůstat, ačkoliv – stejně jako mnoho afghánských státních zaměstnanců – nedostali od srpna plat. Změnila se pouze ostraha, říká Rahímí. Policejní kontingent, který budovu střežil dříve, nahradil Tálibán.
Mnoho exponátů zároveň zahalila tma, generátor muzea se totiž porouchal a často vypadává proud. Denně navštíví instituci kolem padesáti až sta lidí. V pátek mezi nimi bylo rovněž několik tálibánců, z nichž některým visely na ramenou útočné pušky. Do vitrín se starobylou keramikou nebo zbraněmi z 18. století nahlíželi pomocí světel ze svých mobilů.
„Tohle je z naší pradávné historie, tak jsme se přišli podívat,“ nechal se slyšet devětadvacetiletý bojovník Tálibánu Mansúr Zulfikár, který pochází z provincie Chóst. Nyní pracuje jako ochranka na ministerstvu vnitra.
„Jsem velmi šťastný,“ komentoval svou první návštěvu muzea muž, který strávil dvanáct let ve vězení Púli Čarkí. Tam se dozvěděl o tomto muzeu a snil prý o dni, kdy bude Tálibán opět vládnout Afghánistánu a on se bude moci do muzea podívat.
 |
V roce 2001, když byl Zulfikár ještě chlapec, však členové Tálibánu muzeum vyplenili. Rozbíjeli přitom sochy nevyčíslitelné hodnoty, zejména ty, které považovali za neislámské. Jedna z nich – zbytky vápencové sochy, o níž se předpokládá, že znázorňuje krále ze 2. století – stojí dnes u vchodu do budovy muzea. Zrestaurovali ji odborníci z této instituce společně s francouzskými kolegy.
Ve stejném roce Tálibán na příkaz tehdejšího vůdce hnutí mully Muhammada Umara také dynamitem odpálil dvě obří sochy Buddhů ze 6. století vytesané do skalního útesu ve středoafghánském Bamjánu. Čin radikálního hnutí vyvolal mezinárodní pobouření.
A tak když letos Tálibán v létě obsazoval jednu provincii za druhou, panovaly vážné obavy, že podobný osud čeká i další součásti kulturního dědictví země. Zejména památky, které se datují do předislámských dob. Prozatím se však zdá, že tomu tak není.
Čtyřicetiletý tálib Sajfulláh z provincie Vardak, jenž zároveň působí jako učitel v madráse (islámské náboženské škole), je přesvědčen, že artefakty v muzeu před dvaceti lety poničili níže postavení tálibánci bez příkazu vedení hnutí. Sám se do muzea nyní vypravil poprvé.
Nyní říká, že bude k návštěvě pobízet i své studenty. Poučit se podle něj mohou celé generace. „Máme bohatou historii,“ prohlásil. Snad tedy noví afghánští vládci souhlasí s nápisem vyrytým na desce před vchodem do budovy muzea, který praví: „Národ zůstává živý, pokud žije jeho kultura.“
