Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Svět

Kdo jsou vůdci Tálibánu? Syn muslimského učence, veteráni boje proti Sovětům i třicetiletý stratég

Tálibánci dobyli město Kundúz na severu Afghánistánu. (8. srpna 2021) foto: AP

V čele islamistického hnutí Tálibán, které ovládlo Afghánistán, stojí několik mužů. Jedničkou je dříve neznámý Hajbatulláh Achúndzáda, dvojkou pak vůdce spřízněných teroristů Siradžuddín Hakkání. Kromě generace, která zažila sovětskou invazi do Afghánistánu z 80. let, však nové vedení země spoléhá i na mladou krev. Tu zastupuje asi třicetiletý Muhammad Jakúb.
  15:21

1 Hajbatulláh Achúndzáda - vůdce Tálibánu

Asi šedesátiletý mulla Hajbatulláh Achúndzáda je vůdcem Tálibánu od května 2016, kdy nahradil Muhammada Mansúra. Ten zahynul při útoku amerického bezpilotního letounu v Pákistánu.

Do té doby byl Achúndzáda téměř neznámý, podle některých zdrojů se spíše zabýval právními a náboženskými otázkami než vojenskými. Podle analytiků měl v čele hnutí symbolickou roli, v posledních letech se mu však podařilo sjednotit do té doby roztříštěné hnutí.

Vůdce Tálibánu Hajbatulláh Achúndzáda (25. května 2016)

Syn muslimského učence a Paštun pochází z jihoafghánského Kandaháru, kolébky Tálibánu v zemi. Po sovětské invazi do Afghánistánu v roce 1979 odešel do pákistánské Kvéty, kde se dál vzdělával. Později se zapojil do odporu proti sovětské armádě v Afghánistánu a od roku 1996 se podílel na vládě Tálibánu v zemi. 

Působil například jako náboženský instruktor v muslimské škole v Kandaháru a později byl soudcem v tálibánských soudech, které se řídily právem šaría. O náboženských otázkách se s Achúndzádou radili i vůdci Tálibánu, mulla Umar i Mansúr. Napsal několik knih.

Získal si přízeň šéfa teroristického hnutí Al-Káida Egypťana Ajmána Zavahrího (nástupce Usámy bin Ládina), který Achúndzádu nazval „emírem věřících“.

Po americké invazi do země v roce 2001 žil nynější vůdce islamistického hnutí údajně dál na jihu Afghánistánu. V neděli Achúndzáda zopakoval, že je „rozhodně pro politické urovnání“ v Afghánistánu.

2 Abdal Ghání Baradar - spoluzakladatel

Třiapadesátiletý mulla Baradar loni vedl jednání Tálibánu a Spojených států v Kataru a za své hnutí podepsal mírovou dohodu, která byla základem pro stažení vojsk USA a dalších zemí Severoatlantické aliance z Afghánistánu.

Život rodáku z jihoafghánské provincie Uzurgán, který vyrostl v Kandaháru, změnila sovětská invaze do Afghánistánu v roce 1979. Zapojil se do bojů proti Sovětům, údajně bojoval po boku mully Umara, pozdějšího vůdce Tálibánu. Jeho manželkou je údajně Umarova sestra, tato informace však není jednoznačně potvrzená.

Spoluzakladatel Tálibánu Abdal Ghání Baradar (15. srpna 2021)

Spekuluje se, že by se Baradar mohl stát novým lídrem Afghánistánu. Na začátku 90. let stál u vzniku Tálibánu, důležitou roli však zřejmě začal hrát až po jeho svržení americko-britskou invazí v roce 2001. Patřil k velitelům hnutí v oblasti Kábulu a působil také v Herátu na západě země.

V roce 2009 poskytl přes e-mail rozhovor americkému týdeníku Newsweek. Uvedl v něm, že mír v Afghánistánu je možný, jen když odejdou všechna zahraniční vojska. 

O rok později ho pákistánská tajná služba ISI při operaci na svém území zajala. Baradar pak strávil osm let ve vězení, propuštěn byl na americkou žádost. Později se stal šéfem politického oddělení Tálibánu se sídlem v Kataru. 

3 Siradžuddín Hakkání - šéf napojené sítě

Údajný zástupce šéfa Tálibánu Siradžuddín Hakkání se narodil v 70. letech v Afghánistánu či Pákistánu a od roku 2018 vede islamistickou síť Hakkání. Tu založil jeho otec Džalaluddín, známý už svým bojem proti sovětské okupaci.

Síť je na Tálibán napojená a po jeho boku v minulých letech bojovala proti vládním silám i vojákům NATO. Podle odhadů má až 15 tisíc bojovníků a udržuje těsné vztahy s Tálibánem i Al-Káidou. 

V době sovětské okupace Afghánistánu se tento klan vyzbrojil s vydatnou podporou americké a pákistánské špionáže. Síť je známá svou nezávislostí, Tálibán ji údajně pověřil boji v horách na východě země.

Podle agentury Reuters se jedná o jednu z nejmocnějších a nejobávanějších povstaleckých skupin v Afghánistánu. Na svědomí má řadu pumových a dalších útoků na afghánské a zahraniční vojáky z posledních let. Podle Američanů se jedná o teroristické hnutí.

V roce 2014 například vyměnil Washington pětici vězňů z amerického Guantánama za vojáka Boweho Bergdahla, kterého unesla a věznila právě síť Hakkání. Bergdahl během svého nasazení v Afghánistánu navíc dezertoval.

Údajná Hakkáního podoba:

4 Muhammad Jakúb - syn zesnulého vůdce

Asi třicetiletý mulla Jakúb je šéfem mocné vojenské komise Tálibánu, která rozhoduje o strategii a taktice bojů proti vládním silám. Paštun Jakúb studoval v pákistánském Karáčí a měl by být druhým zástupcem šéfa hnutí po Hakkáním.

Kvůli svým vazbám na otce, který byl ikonickou postavou hnutí, si Jakúb zachovává značný vliv. Podle některých dalších zdrojů je však spíše symbolický.

Jakúb vyslal do světa audiovzkaz, ve kterém vyzývá šéfy provincií, aby dohlédli na bezpečnost ve svých regionech. Policie má ochránit majetky lidí:

Letos server International Business Times napsal, že hnutí Tálibán v roce 2020 získalo 1,6 miliardy dolarů, které podstatně přispěly k jeho válečnému úsilí v Afghánistánu. Měly pocházet zejména z obchodu s drogami, z těžby surovin i z darů. A zdroje příjmů Tálibánu měl odhalit právě mulla Jakúb.

Údajná Jakúbova podoba:

Autoři: ,