Jde přitom o jednu z mála možností, jak se zkrášlit, aniž by jim hrozil trest od oficiální cenzury, píše agentura AFP. Pokud se poměřuje objem prodejů na trhu s kosmetikou, tak je Írán s populací 38 milionů žen druhým největším kosmetickým trhem Blízkého východu po Saúdské Arábii a sedmým největším trhem světa.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Íránské ženy si nanášejí make-up hned, jak vstanou. I když jim není dobře, tak vědí, že na ulici jim to musí slušet," říká třicetiletá módní návrhářka Tina Zarinnamová.
Luxusní kosmetika se vrací na íránský trh
Francouzská luxusní značka Lancome nedávno oznámila návrat na íránský trh. Vstup na trh po pauze, která trvala několik desetiletí, slavila v jednom z největších teheránských hotelů ve společnosti čtyř stovek umělců a průmyslníků. Poprvé od islamistické revoluce v roce 1979 se do země vrací přední západní značka, která je jedničkou luxusní sekce skupiny L'Oréal, s tak pompézní oslavou.
Bez amerických značek
Americká kosmetika se na oficiálním íránském trhu neprodává od vyhlášení obchodního embarga Spojenými státy v 80. letech. Sankce USA a EU vůči íránskému ropnému průmyslu a dalším odvětvím ekonomiky zůstávají v platnosti i přesto, že se s Teheránem dosáhlo předběžné dohody, která spor ohledně íránského jaderného problému posouvá z mrtvého bodu. Zahraniční společnosti si stěžují, že sankce narušují jejich obchody.
Odborníci na kosmetiku odhadují, že v Iránu si žena kupuje v průměru jednu řasenku měsíčně, zatímco Francouzka se po nové řasence shání až po čtyřech měsících.
Lancome bude do země uveden parfumérií Safir, která je jedním z předních oficiálních distributorů kosmetiky v zemi. Firma byla založena v roce 2010 a v současnosti má takřka 20 poboček po celé zemi.
"Je to expandující trh, který dosahuje hodnoty v řádu několika set milionů dolarů," říká šéfka značky Safir Pegá Gošaješiová a dodává, že o příjmy se dělí oficiální distributoři a šedá ekonomika.
Většina trhu v rukou pašeráků
Jen 40 procent íránského trhu kontroluje oficiální distribuce. Zbytek si mezi sebou dělí pašeráci, kteří zboží dovezou nelegálně, a to se pak prodává na trzích a v menších obchodech, uvádí Gošaješiová.
Dovezené zboží je drahé, nejen kvůli přísným omezením, ale i nutnosti státní kontroly kvality produktů. Nošení make-upu přitom neporušuje zákony islamistické republiky, náboženství totiž nezakazuje parfémy nebo kosmetiku. "I prorok Mohamed používal parfém," říká šéfka firmy Safir.
Make-up je formou osobního vyjádření ve společnosti, kde se na veřejnosti bez ohledu na vyznání povinně nosí hidžáb zakrývající vlasy a tělo. Preference íránských žen se liší i podle toho, kde v zemi žijí. Na severu se používají spíše barevné řasenky a květinové vůně. Na jihu dávají přednost černé řasence a silnějším parfémům.
Také íránští muži začínají více používat kosmetiku. Lépe se starají o svou pokožku, protože prý chtějí vypadat mladší.
Make-up není standard
V zemi zasažené vážnou ekonomickou krizí, kterou částečně způsobily západní sankce, je make-up považován za drahý produkt. Často je ale balzámem na duši, který pomáhá zapomenout na každodenní starosti. A íránský trh zdaleka není nasycený. "Stále existuje prostor pro luxusní produkty v kategorii středně drahého a levnějšího zboží. Navzdory tomu, že na trhu už je dvacítka íránských a zahraničních značek," říká Vista Bavarová, zakladatelka a šéfka značky Caprice.
"Írán má početnou mladou populaci, většina mladých přitom stále žije s rodiči. Nemusí si tedy dělat tolik starostí s výdaji a mohou utrácet za kosmetiku," uzavírá Bavarová.
