Krize masivních rozměrů do Afriky nepřišla, přestože ji mnozí politici předpokládali. Po více než jedenácti týdnech od prvního případu na kontinentu (14. února v Egyptě) je podle dat Centra pro kontrolu nemocí a prevenci (Africa CDC) na celém kontinentu jen 57 tisíc případů koronaviru. Tedy pouhá 1,3 procenta nakažených na světě. Mnohem lépe je na tom africký kontinent i v počtu úmrtí – zemřelo pouze necelých 2200 lidí, což představuje zhruba 0,75 procenta.
Jeden ventilátor na tři miliony lidí. Situace v Africe může být kritická a povzbudit Islámský stát, varují experti |
Zdá se tak, že světadíl unikl scénáři, který v polovině dubna očekávala Africká unie, podle nějž mělo na covid-19 v regionu zemřít více než 300 tisíc lidí, pokud všechny státy nezavedou přísná karanténní opatření.
„Jsme opravdu rádi, že nedošlo ke krveprolití,“ uvedl pro deník Le Monde epidemiolog z organizace Lékaři bez hranic Yap Boum. „V současnosti jsme mile překvapeni, jak se epidemie vyvinula. Afrika zatím neprošla explozivním nárůstem případů, který byl očekáván na základě vývoje v Evropě,“ vysvětlila ředitelka kamerunského Centre Pasteur Elisabeth Carnielová. Nízká čísla však vzbuzují u mnohých odborníků pochybnosti. Lze jim věřit? Nejde jen o důsledek nedostatečného testování?
Podle šéfa Africa CDC Johna Nkengasonga je právě to jeden z problémů. Afrika má podle dat ze Světové zdravotnické organizace přibližně devět testů na 10 tisíc obyvatel (pro porovnání Itálie má 200). Zároveň velké množství mladých lidí prodělá nemoc prakticky bez příznaků. „U mnoha tak ani není virus diagnostikován,“ dodal ředitel CDC.
Experti se tak domnívají, že je více než pravděpodobné, že jsou africké státy zasažené mnohem více, než ukazují oficiální čísla. Podle odborníků by například v Kamerunu měl být počet nemocných až trojnásobný. I tak ale vědce zaráží pomalý postup pandemie na kontinentu.
Horší spojení, méně viru
„Za zpomalením epidemie stojí do značné míry i slabá mezinárodní mobilita,“ domnívá se socioložka Angele Mendyová ze švýcarské Université de Lausanne. Podle serveru Quartz Africa totiž mezi Čínou a Afrikou létalo v roce 2019 jen osm letů denně, zatímco do Evropy jsou to stovky. Jen do České republiky létalo před koronavirovou krizí 12 letadel týdně. Na letiště Charlese de Gaulla v Paříži pak mířilo z Číny přes deset letadel denně.
Odpovídaly by tomu i počty nakažených. V zemích, které mají pravidelné spojení s Čínou (Egypt, Alžírsko a JAR), je totiž nákaza nejvíce rozšířená. Výjimku však tvoří Etiopie, která navzdory častým letům z Číny má pouhých 162 případů.
Podle imunologů by za pomalým startem pandemie na kontinentu mohlo stát i relativně časté vystavení virům. „Africká populace se častěji setkává s agresivními patogeny, parazity, viry a bakteriemi. Její imunitní systém je tak odolnější než u obyvatelstva, které je těmto vlivům vystaveno méně,“ konstatovala imunoložka Elisabeth Carniel. Podle ní by právě tento faktor ve spojení s velmi nízkým věkovým mediánem 19,7 roku (Evropa má věkový medián 42,5 roku) mohl vysvětlit, proč v Africe umírá tak málo lidí. Na lepší časy se však zatím neblýská.
„Je pravda, že pandemie v Africe nepostupuje tak rychle jako v Evropě, ale musíme zůstat obezřetní. Nesmíme přijímat první signály, že je krize za námi, jako definitivní,“ uvedl pro Monde Afrique ředitel Africa CDC John Nkengasong. Společně s ním jsou však mnozí odborníci přesvědčeni, že Afrika si zřejmě našla vlastní cestu k poražení pandemie.
„Navzdory tomu, že prvotní panika založená na chybných modelech umožnila posílení místních režimů, vzniká zde nový diskurz. Lékaři a epidemiologové naznačují, že karanténa není jedinou možností, že je možné ubránit se pandemii a případné ekonomické krizi za pomoci skupinové imunity,“ poznamenal senegalský antropolog Abdourahmane Seck. Otázkou zůstává, zda kontinent pandemii bez karanténních opatření skutečně zvládne.
