24. ledna 2016 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Albánie, brána džihádu na Západ. Zbraně z Balkánu proudí do rukou teroristů

Albánské speciální policejní jednotky. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Albánské speciální policejní jednotky. | foto: ČTK/AP

TIRANA/PODGORICA/PRAHA Rozlehlá plocha Skadarského jezera na hranici mezi Albánií a Černou Horou neláká jen milovníky nedotčené přírody. Na člunech a rybářských loďkách proudí nelegálně zbraně, které pak putují dále na Západ. Jejich pašování natočila italská televize.

Mimořádně rozmanitá flóra a fauna činí ze Skadarského jezera na hranici mezi Albánií a Černou Horou vyhledávanou lokalitu pro milovníky nedotčené přírody. Rozsáhlá vodní plocha kolem 370 kilometrů čtverečních ovšem nepasuje Skadarské jezero jen do role jedné z největších ptačích rezervací na našem kontinentě.

Jak upozornila italská veřejnoprávní televize RAI, přes tuto přírodní hranici mezi balkánskými zeměmi míří i množství nelegálních zbraní. Jejich pašování natočila a tento týden odvysílala v reportáži pod názvem Albánie, vstupní brána džihádu.

Zbraně, od útočných pušek až po granáty, převážené v noci přes jezero na člunech a rybářských loďkách pak podle televize odtud míří dále na Západ. Stanice dokonce uvádí, že právě touto cestou se do rukou teroristů dostal i arzenál použitý při listopadových útocích v Paříži.

Krátce po tragických událostech informovaly německé úřady o tom, že o týden dříve při namátkové kontrole na dálnici mezi Salcburkem a Mnichovem zadržely černohorského občana s automobilem naloženým množstvím zbraní. Muž v něm převážel automatické zbraně, ruční granáty i výbušniny. Na GPS měl přitom nastavenou pařížskou adresu.

Islámský stát ukázal tváře devíti útočníků z Paříže.
Místo, kde se skrývali teroristé v pařížské čtvrti Saint-Denis, možná tam našel...

Poslední informace k případu hovořily o tom, že muž ve vazbě odmítal s policií spolupracovat. Že by se právě přes Skadarské jezero dostaly zbraně do rukou atentátníkům, nezaznělo z žádných oficiálních míst. Krátce po útocích ovšem ředitel srbské zbrojovky Zastava potvrdil, že zbraně použité v Paříži byly vyrobeny v podniku v srbském Kragujevci ještě před rozpadem Jugoslávie.

Kalašnikov za 400 až 450 eur

A že právě zbraně z někdejší Jugoslávie představují mezi různými nelegálními skupinami žádaný artikl, potvrdil italskému reportérovi i jeden z natočených pašeráků.

„Nejžádanější jsou kalašnikovy, staré sovětské pistole a zbraně z bývalé Jugoslávie,“ odpovídal plynnou italštinou otočen zády ke kameře. Útočné pušky Kalašnikov lze podle něj pořídit od 400 do 450 eur, cena granátů se pak pohybuje mezi 60 a 70 eury.

„Míří do Evropy. Pokud se dostanou do Evropy. Mohou mířit kamkoliv,“ naznačuje muž, v jakých rukou zbraně končí.

Zbraně radikálů. Albánští policisté dokumentují poblíž Tirany zabavené zbraně...

Zbraně radikálů. Albánští policisté dokumentují poblíž Tirany zabavené zbraně islamistů, které podle policie měly směřovat dál na západ Evropy. Rovněž podle bruselského ústavu The Flemish Peace Institute byla většina nelegálních zbraní po celé EU propašována přes balkánské země.

Pouhých zhruba 80 kilometrů, které v nejužším místě dělí Apeninský poloostrov od albánské pevniny, přitom už několik měsíců vyvolává obavy mezi představiteli v Římě. A nejen kvůli ilegálnímu obchodu se zbraněmi.

„Existuje tu riziko, že by se úsek z Albánie do Itálie mohl stát přes zimu novou migrační trasou,“ řekl už v říjnu pod podmínkou anonymity agentuře Reuters jeden z vysokých představitelů EU. Panují přitom obavy, že s běženci by se do Itálie mohli dostat také teroristé napojení na takzvaný Islámský stát. Ten opakovaně ve své propagandě zmiňuje Itálii za jeden ze svých hlavních cílů na evropském kontinentě.

Italský list La Stampa uvedl, že úřady ze země loni deportovaly na 65 migrantů kvůli obvinění z terorismu. Chystali v Itálii útoky nebo ji chtěli využít jako základnu k operacím. Koncem listopadu bezpečnostní složky také rozbily italsko-kosovskou teroristickou buňku, u níž našly řadu zbraní.

Ivana Milenkovičová

Autor

Ivana Milenkovičováivana.milenkovicova@lidovky.czČlánky

České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší
České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší

V Česku máme jednu z nejdelších rodičovských vůbec. Matky dvou dětí stráví doma průměrně 6–8 let, přestože by se mnohdy chtěly vrátit do práce dříve. Jaké jsou u nás rozdíly v rodičovské oproti ostatním evropským zemím?