Za jejich vítěze úřady vyhlásily Lukašenka, ale v zemi druhým týdnem neustávají demonstrace, jejichž účastníci považují výsledek hlasování za zfalšovaný a žádají Lukašenkovo odstoupení. V centru Minsku i v dalších městech se vpodvečer podle médií opět sešly tisíce demonstrantů, proti kterým policie již několik dnů nezasahuje.
Lukašenko slíbil Bělorusům nové prezidentské volby, podmínkou je ale přijetí nové ústavy |
„Tento prvek je pokusem ukonejšit úřady a zejména silové složky: ‚Jsme pokojní, jsme hodní, chápejte, že už nechceme střety.‘ Ale je to zástěrka. Pokud se podíváte za ni, uvidíte, co se děje,“ řekl Lukašenko o vytvoření koordinační rady.
„Požadují, aby se jim předala moc. To hodnotíme jednoznačně: je to pokus chopit se moci se všemi z toho pramenícími důsledky. Proto chci varovat ty, kteří do tohoto štábu vstoupili, že přijmeme odpovídající opatření. Ale výlučně v souladu s ústavou a zákony. A máme těchto opatření dost, aby horké hlavy vychladly,“ varoval Lukašenko.
  |
Koordinační radu podle něj tvoří bývalí hodnostáři, kteří kdysi pobývali „u koryta“ a zahořkli, a „otevření nacisté“.
Koordinační rada vznikla na popud štábu Lukašenkovy hlavní soupeřky Svjatlany Cichanouské s cílem zprostředkovat předání pokojné moci v zemi. Mezi členy rady jsou například vedoucí volebního štábu opozičního kandidáta Viktara Babaryky Maryja Kalesnikavová, držitelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová či šéf nevládní organizace na ochranu lidských práv Vjasna Ales Bjaljacki.
Spolupracovnice Cichanouské podle TASS ujistila, že cílem není získat moc nezákonnými metodami. „Působíme pouze v souladu se zákonem a bez násilí,“ zdůraznila Volha Kavalkovová. Členka rady Maryja Kalesnikavová řekla agentuře Interfax, že běloruská opozice se v případě příchodu k moci nehodlá zřeknout stávajících mezinárodních dohod s partnerskými státy, včetně Ruska.
Další telefonát s Putinem
Lukašenko v úterý znovu telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, podle tisku již potřetí během čtyř dnů. Putin informoval svého spojence o svých dnešních telefonátech s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, které podle Kremlu odrazoval od vměšování do záležitostí Běloruska a od vyvíjení nátlaku na Lukašenka. Merkelová podle svého mluvčího uvedla, že běloruská vláda musí zanechat násilí vůči mírumilovným demonstrantům a zahájit celonárodní dialog s opozicí. Podobně se vyjádřil Macron.
Lukašenko mezitím vyznamenal asi 300 příslušníků silových složek, které bezprostředně po volbách tvrdě zasáhly proti demonstrujícím odpůrcům autoritářského prezidenta, vládnoucího již 26 let.
K stávkujícím běloruským továrnám se v úterý připojili také zaměstnanci důlního podniku Belaruskalij, informovala ruská tisková agentura TASS. Zaměstnanci přerušili těžbu ve všech dolech společnosti. Podle zpravodajského portálu Tut.by stávkují také někteří zaměstnanci Běloruského rozhlasu.
Stovky lidí se v úterý podle Reuters shromáždily v Minsku před Národním akademickým divadlem, jehož ředitel byl zbaven funkce kvůli vyjádření podpory demonstrantům. Mnoho lidí se také sešlo před vazební věznicí, kde se nachází opoziční aktivista Sjarhej Cichanouski, a gratulovalo mu k narozeninám.
Za „podivné“ označil opoziční server Belarusskij partizan prohlášení mluvčí ministerstva vnitra, podle které ještě 16. srpna v Minsku přišel o život devatenáctiletý demonstrant. Prý na něj najel osobní automobil, když v noci kráčel po vozovce. „Nelze vyloučit, že mladík byl dříve zadržen a zemřel v důsledku bití, a tak jej vyhodili na ulici, aby se pokusili zbavit odpovědnosti,“ napsal portál.
Litevský parlament na dnešním mimořádném zasedání téměř jednomyslně přijal usnesení, které vyzývá neuznat nedávné prezidentské volby v sousedním Bělorusku a zavést sankce proti běloruským představitelům. Litevský premiér Saulis Skvernelis podle agentury TASS uvedl, že pokud nebudou sankce proti Lukašenkovu režimu přijaty na úrovni Evropské unie, Litva se zasadí o zavedení sankcí proti konkrétním lidem alespoň ze strany zemí sousedících s Běloruskem.
Český premiér nevidí důvod pro uvalení samostatných českých sankcí proti běloruským představitelům. „Mají to být sankce vůči konkrétním osobám. To nejsme my, kteří to navrhují, bude to návrh Evropy, který by měl přinutit ten režim, aby akceptoval právo Bělorusů na svobodné volby,“ řekl Andrej Babiš.
