Americká strana prý žádala odklad popravy o dva týdny. Američané se obávali, že by spěšné vykonání rozsudku mohlo být vnímáno jako pomsta - za Saddámovy vlády utlačovaných - šíitů, a nikoli jako součást právního řízení. Irácká vláda ale přání Američanů nevyhověla a popravu prosadila. Dokonce nebrala v potaz ani začínající muslimský svátek oběti, během nějž by k žádným popravám docházet nemělo. Saddám byl oběšen v sobotu ráno.
Málikí a jeho poradci prý svůj odhodlaný postoj vysvětlovali „bezpečnostními riziky“. Začaly se údajně šířit zprávy o připravovaných útocích v blízkosti Bagdádu. Američané si alespoň vyžádali písemnou dokumentaci, aby se přesvědčili, že je poprava v souladu s iráckou ústavou.
Opět se tu ale objevila velmi podivná skutečnost. Rozsudek smrti měl totiž podepsat i prezident Džalál Talabání, známý odporem vůči trestům smrti. Málikí možnou překážku vykonání popravy vyřešil telefonickým rozhovorem s Talabáním, po němž bez vysvětlení oznámil, že prezidentův podpis dokumentů o popravě „není nutný“. Obavy Američanů z toho, že bude Saddámův konec vnímán jako odveta iráckých šíitů, nakonec potvrdily záběry pořízené přes mobilní telefon. Saddám musel od svých katů vyslechnout řadu urážek a výsměšných poznámek.
Málikí a jeho poradci prý svůj odhodlaný postoj vysvětlovali „bezpečnostními riziky“. Začaly se údajně šířit zprávy o připravovaných útocích v blízkosti Bagdádu. Američané si alespoň vyžádali písemnou dokumentaci, aby se přesvědčili, že je poprava v souladu s iráckou ústavou.
Opět se tu ale objevila velmi podivná skutečnost. Rozsudek smrti měl totiž podepsat i prezident Džalál Talabání, známý odporem vůči trestům smrti. Málikí možnou překážku vykonání popravy vyřešil telefonickým rozhovorem s Talabáním, po němž bez vysvětlení oznámil, že prezidentův podpis dokumentů o popravě „není nutný“. Obavy Američanů z toho, že bude Saddámův konec vnímán jako odveta iráckých šíitů, nakonec potvrdily záběry pořízené přes mobilní telefon. Saddám musel od svých katů vyslechnout řadu urážek a výsměšných poznámek.
