Jo, Skandinávie, povzdechne si společně s Američany i našinec. Platí sice vysoké daně, ale mají lecjaké vymoženosti.
Švédské mámy sice ještě pořád s dětmi tráví v průměru víc času než tátové (skoro čtyřikrát tolik), ale zákony, které dnes tátům umožňují odejít na třináctiměsíční mateřskou, ten nepoměr rychle snižují.
Mateřská pro táty funguje ve Švédsku už od roku 1974, připomíná deník The New York Times, navzdory mnoha vládním kampaním se ale táty dlouho nedařilo přesvědčit, aby ji nastoupili. Dlouhodobě jejich počet dosahoval pouhých šesti procent.
Problém byl v tom, že ženy braly míň, než jejich mužské protějšky, pro rodiny bylo proto výhodnější, aby na mateřskou odcházely ony. Navíc, dlouho se mužská mateřská ani nenosila - přijít za šéfem v 80. letech s tím, že nastupuje na mateřskou, znamenalo pro dotyčného buď výsměch, nebo - pokud trval na svém - rovnou výhrůžku, že může zapomenout na kariéru.
Pomohl až zákon z roku 1995, který sice táty nenutil zůstávat doma, ale když o mateřskou nepožádal otec, musela se rodina smířit s tím, že přijde o jednu měsíční finanční dávku. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat - v krátké době odcházelo na mateřskou osm otců z deseti.
Skvělé je hned několik věcí - na rozdíl od Česka nebo od Ameriky mohou rodiče střídavě nastupovat a přerušovat mateřskou dovolenou (v Česku se prostě musíte rozhodnout, jestli půjde na mateřskou máma, nebo táta). Rodiče se tak mohou u dítěte střídat například po čtyřech měsících (podle psychologů se tak rodina vyvaruje toho, že jeden z rodičů bude hrát pro dítě dominantní roli).
Další švédská vymoženost umožňuje rodičům nastoupit rodičovskou kdykoliv do osmi let věku dítěte. Máte zkrátka nárok na svých 390 dní placené rodičovské a je jen na vás, kdy je vyčerpáte. Vezmete si kupříkladu čtyři měsíce, když je dítě ještě novorozenec a dalších šest, když už je mu rok a půl... (při představě něčeho takového musí nejspíš úředníkům na české sociálce naskakovat husí kůže - tady mají pár lejster, která se vyplní, orazítkují a basta - vy pak nastoupíte mateřskou a po šesti měsících je utrum).
Amerika se rozhodla, že si trochu přivydělá nejen na cestovním ruchu (řeč je o nově zavedeném poplatku za cesty do Spojených států), ale i na přistěhovalectví.
Deník The Los Angeles Times dnes píše o tom, že se díry ve státním rozpočtu budou látat i zvýšením poplatků za zelené karty atd.
Připravte se na to, že když bude chtít v Americe podnikat, zaplatíte za vízum zhruba o 10% víc než dosud. To samé platí i o tak zvaných zelených kartách, které jejich držitelům zaručují status jakéhosi čekatele na americké občanství.
Růst cen se vyhne jen poplatkům spojených s žádostí o občanství, ale tady už se poplatky zvedaly před třemi lety, a to masivně o rovných 70% (dnes se platí 675 dolarů).
Ale teď konkrétně k cenám, protože ty lidi zajímají nejvíc: za zelenou kartu se nově zaplatí 985 dolarů (namísto současných 935) - jen připomeňme, že cizinec, který se chce stát americkým občanem, musí zelenou kartu vlastnit pět let.
