„Bomba Tybee je jedna velká záhada,“ uvedl v roce 2001 bývalý důstojník amerického letectva Derek Duke, který žije nedaleko města Savannah. Právě poblíž této georgijské aglomerace na ostrově Tybee se v roce 1958 ztratila tří a půltunová vodíková bomba.
Britské letouny startovaly proti dvěma ruským bombardérům |
Může být zabořená do písku. Nikdo neví, jestli je bomba aktivní, nebo ne. Noc na 5. února byla totiž podle výpovědi svědků před americkým Kongresem značně chaotická.
Bombardér B-47, který na palubě bombu nesl, byl na tréninkové misi. Poté, co vzletěl z Floridy se kolem půlnoci nad státem Georgie střetl se stíhačkou F-86 při simulovaném útoku. Pilot F-86 se katapultoval, stíhačka dopadla na zem a B-47 začal hořet.
Bombardér však zůstal ve vzduchu. Pilot narychlo žádal o povolení, aby mohl bombu odhodit do zálivu Wassau Sound. Chtěl tak snížit zátěž letadla a předejít možnosti, že bomba exploduje při improvizovaném pohotovostním přistání.
Povolení mu bylo uděleno a tak nálož vyhodil ve výšce přibližně dvou kilometrů nad zemí, zatímco bombardér letěl rychlostí 370 km/h. Bomba dopadla do vody, exploze nenastala. B-47 pak doletěl na nedalekou leteckou základnu Hunter, kde bezpečně přistál.
Hledání bomby začalo hned druhý den. Na místo byly vyslány týmy letectva i námořnictva, aby ji za pomoci sonaru nalezly a poté z vody dostaly. Armádě se však i přes devět týdnů intenzivního pátrání nepodařilo vodíkovou bombu najít.
Byla aktivní?
Bomba Tybee byla přibližně 4 metry dlouhá a vážila 3400 kilogramů. Obsahovala přibližně 180 kilogramů konvenční výbušniny a nespecifikované množství vysoce obohaceného uranu. Letectvo před Komisí pro atomovou energii tvrdilo, že bomba během letu nebyla plně funkční a součástí jejího jádra byla pouze olověná atrapa rozbušky. Vodíková bomba tak nemohla způsobit termonukleární explozi.
Náměstek ministra obrany W.J. Howard však v roce 1966 při svědectví před americkým Kongresem vypověděl, že bomba „byla kompletní zbraň s jadernou kapslí.“ Tomuto tvrzení však odporují nařízení armády, která zakazovala přepravu jakékoliv aktivní jaderné zbraně při tréninkových akcích.
Pokud by došlo k jaderné explozi, případný výbuch by měl dosah přibližně dva kilometry a radiace, která by se šířila, by způsobila okamžité popáleniny třetího stupně až do vzdálenosti dvaceti kilometrů od epicentra.
Podle hydrologického průzkumu amerického ministerstva energetiky by bomba měla být zabořená pod dvou až pětimetrovou vrstvou bahna. Za 60 let se armádě však nepodařilo bombu najít. V pátrání pokračují i amatéři, jedním z nichž je i plukovník Derek Duke. Tomu se prý se ženou podařilo pátrání omezit na plochu jednoho fotbalového hřiště. V nálezu však stále úspěšný nebyl.
