Americká diplomacie mrzačí sebe sama. V Africe ji poráží Čína, říká exvelvyslanec USA

Lidovky.cz: Americký ministr zahraničí Rex Tillerson minulý měsíc pozval na jednání šéfa Africké unie Moussu Fakiho, aby jej několik dní před uskutečněním zrušil. Nazval jste to tehdy „tou nejblbější věcí na světě“. Stojíte si za tímto hodnocením?
Stoprocentně si za tím stojím.

Lidovky.cz: Co to říká o přístupu USA k Africe?
Je potřeba uvést, že ministerstvo zahraničí si svou chybu uvědomilo. I proto asi týden po nečekaném diplomatickém manévru ministr zahraničí Fakimu zavolal, aby jej ujistil, že jsou vztahy s Africkou unií důležité a pozval jej do Washingtonu znovu. Je dobře, že se to stalo, já bych však ve Fakiho kůži byl trochu skeptický. Důvodem, proč se to ale vůbec stalo, je, že ministerstvo zahraničí nemá dostatek zaměstnanců. Doposud nepřijalo žádné výše postavené úředníky a teprve ve čtvrtek jmenovali prvního náměstka Johna Sullivana. Ostatní vysoké pozice jsou však nadále neobsazené. To znamená, že Tillersonovi chyběli lidé, kteří by mu řekli: „Tohle jednání nemůžete zrušit, musíte se jej zúčastnit. Pokud tak neučiníte, bude to mít velmi negativní důsledky.“ Takže udělali chybu, kterou se snaží napravit, a snad se jim to podaří.

Lidovky.cz: Dá se to brát jako důkaz toho, že Američané nebudou mít tak velký zájem o Afriku jako dříve?
Myslím, že jsou jiné problémy, které jsou ještě významnější než diplomatické faux pas. Africké státy jsou velmi znepokojené navrhovanými škrty v americké zahraniční pomoci, které prezident Donald Trump zařadil do prvního návrhu pro nový rozpočet. Naštěstí to musí schválit Kongres a já věřím, že se proti tomu postaví.

Lidovky.cz: V článku, který jste napsal minulý rok, tvrdíte, že USA mají s Afrikou mnoho společných zájmů. Platí to tedy i nadále?
Pro prezidenta Obamu byla Afrika jednou z priorit. Jako první si pozval africké lídry na summit do USA v roce 2014 a založil iniciativu Power Africa s cílem rozšířit elektřinu po černém kontinentu. Podle mě ale společné zájmy pořád existují. Trump minimálně mluví hodně o boji proti terorismu a ekonomickém růstu, které jsou pro Afriku stěžejní. Na druhou stranu někteří afričtí lídři mají radost, že nová administrativa USA prohlásila, že nebude trvat na podpoře demokracie a lidských právech. To je špatně. Jiní, kteří vzhlíželi k americkému příkladu, budou zklamaní. Myslím, že v některých afrických státech jsou velmi znepokojení malým zájmem americké administrativy o podporu hodnot, jako jsou lidská práva a demokracie.

Lidovky.cz: Nebudou na tom tratit jak USA, tak Afrika?
Ano, pokud by se odehrála nějaká další velká zdravotní nebo vojenská krize, Američané nemusí být schopní a ochotní na ni reagovat a pomoct. Druhou věcí ale je, že americké firmy mohou přijít o obrovské množství podnikatelských příležitostí. Pokud teď USA odmítnou pomoct budovat africkou infrastrukturu, průmysl, zdravotnictví, a ztratí svůj vliv ve prospěch Číny a jiných aktérů, budou na vedlejší koleji na kontinentu, který dalších dvacet až třicet let bude růst.

Lidovky.cz: Jak velkou roli v tom hraje vliv Číny, která nedávno ohlásila investice do Afriky ve výši 60 miliard dolarů (přes 1,4 bilionu korun) a neustále zvyšuje svůj vliv?
Takový přístup jí hraje do karet. Představuje totiž alternativní model vládnutí, který ale neobsahuje respekt k demokracii, lidským právům a právnímu státu.

Lidovky.cz: Jak takovému vývoji může Trumpova administrativa zabránit?
Jaký bude přístup prezidenta Trumpa k Africe obecně, zatím není zřejmé. Ale tak jako nejsou důležití úředníci na ministerstvu zahraničí, tak nejmenoval Bílý dům většinu velvyslanců v afrických zemích. Může se stát, že příští týden zveřejní Bílý dům ucelenou představu africké zahraniční politiky, ale o tom pochybuji.

Abych byl úplně upřímný, znepokojení ohledně Trumpovy administrativy je celosvětové. Jako Američan, který miluje svou zemi, doufám, že prezident představí jasnou vizi pro zapojení USA v Africe i celém světě a bude schopen ji i uskutečnit.

Lidovky.cz: Myslíte, že ta nejistota ohledně Trumpových vizí zůstane po celé čtyři roky jeho vlády?
Všechno je možné. Nejistota a nepředvídatelnost budou definicí Trumpova prezidentství. Nejen kvůli vážnému právnímu ohrožení v rámci ruského vyšetřování, které bude trvat ještě dlouho, ale také kvůli Trumpově nejasnému vidění světa a toho, jak by se měly USA do světového dění zapojit. V samotném Trumpově týmu jsou soupeřící frakce reprezentované jeho zetěm Jaredem Kushnerem a ultrakonzervativním poradcem Stephenem Bannonem. Jejich názory jsou diametrálně odlišné. A prezident proto neví, na které záležitosti klást důraz.

Lidovky.cz: Takže nakonec to bude záviset na tom, která frakce získá navrch?
Ano, nebo se to taky nemusí vyřešit nikdy. Pro něj by ale bylo lepší, kdyby si vybral nějakou víceméně základní vizi. Pak by působil konzistentněji. Samozřejmě je pochopitelné, že mezinárodní prostředí je proměnlivé a člověk na něj musí reagovat, ale takovou míru nepředvídatelnosti jsem u prezidenta USA celý svůj život neviděl.

FBI se zaměřila na Trumpova zetě a poradce Kushnera. Může mít důležité informace

Lidovky.cz: Jaká je budoucnost americké zahraniční politiky v situaci, kdy resort diplomacie nemá zaměstnance a Bílý dům nemá jasnou představu, kam by měla směřovat?
Zahraniční politika a ministerstvo zahraničí jsou zmrzačené. Je to pravděpodobně ta nejhorší rána do vlastního bezpečnostního a diplomatického aparátu a pro americké národní zájmy. Vstoupit do Bílého domu s tím, že snížíme rozpočet diplomacie o 30 procent, jak Trump plánuje, ukazuje zřejmý nedostatek pochopení pro sílu americké diplomacie, která pomáhala budovat západní světový řád po druhé světové válce.

Lidovky.cz: Jaký je pro takové věci důvod, je to jen o nepochopení?
Republikáni obecně neustále hledají možnosti, jak v rozpočtu šetřit, co to jde. Nedává ale smysl významně snížit rozpočet diplomacii a zároveň ministerstvu obrany přiklepnout 54 miliard dolarů (1,27 bilionu korun) navíc. Nedává to žádný smysl. Přitom teď je v armádě více hudebníků, než je celkem diplomatů na ministerstvu zahraničí. Přesto tyto škrty nereprezentují přístup všech republikánů. Bývalý šéf republikánský šéf diplomacie se proti tomu postavil. Kritizovali to i senátoři a dokonce sám ministr obrany James Mattis.

Lidovky.cz: Jak do toho zapadají podezření, že je Trumpova administrativa pod přílišným vlivem armádní lobby? Nechal se přece jen obklopit velkým počtem lidí z armádního prostředí.
Tohle bych já vůbec neřekl. A to jsem velmi dobře informován, protože mám mnoho kontaktů v americké armádě. Nejsou žádní aktivní ani vysloužilí generálové, kteří by měli za cíl ovládat nebo ovlivňovat vládu USA. Dokazuje to i Mattisův komentář, podle nějž je v zájmu USA silné ministerstvo zahraničí.