„Tahle změna je počátkem konce koncepce NATO-bis, aliance druhé kategorie, v němž náš region bez vlastní vůle dlí od chvíle přistoupení (k NATO),“ napsal v komentáři list Rzeczpospolita s odkazem na koncepci prosazovanou začátkem 90. let tehdejším prezidentem Lechem Walesou. NATO-bis mělo být bezpečnostní organizací zemí bývalého východního bloku, které by nebyly plnohodnotnými členy Severoatlantické aliance. Ačkoli Polsko, ČR a spol. vstoupily do NATO v roce 1999, plnohodnotné členy z nich podle konzervativního polského deníku činí až nynější americký plán.
NATO: Rusko členské země neohrožuje, spolupracovat s ním je užitečné |
Aliance tím zásadně mění svůj přístup k dokumentu, který před 18 lety vymezil její vztahy s Ruskem a „který už Moskva dávno zmačkala a hodila do koše, ale vyžaduje, aby ho druhá strana uctívala jako bibli“, píše Rzeczpospolita.
Zabránit dalšímu Krymu
Deník Gazeta Wyborcza si všímá, že Moskva na plány zveřejněné o víkendu dosud oficiálně nereagovala, ačkoli obvykle neponechává bez komentáře ani méně významné zprávy. Podle listu jde o zásadní obrat v americkém přístupu k evropské bezpečnosti. „V březnu 2013 se v německém přístavu Bremerhaven rozloučili s posledním tankem M1 Abrams v Evropě. Myslelo se, že na bezpečném evropském kontinentu již tanky americké armády nejsou potřeba. Nyní v odpovědi na ruskou imperiální politiku míří americké tanky opačným směrem,“ uvedl komentátor deníku Pawel Wroński.
Podle něho očekávaná přítomnost těžkých amerických strojů v Polsku znemožní prezidentu Vladimiru Putinovi podobné akce, jakou byla anexe Krymu. V té době totiž šéf Kremlu věděl, že za pár dní by na východě Evropy mohlo být několik letounů F-16, za měsíc pozemní jednotky, ale na těžkou techniku by východoevropské země čekaly až půl roku, uvedl deník.
Válka na Ukrajině ohrožuje naše bytí, varoval před Ruskem generál NATO |
Přední polští či litevští politici potvrdili, že s USA o rozmístění zbraní vyjednávají a že chtějí tanky či obrněné vozy mít na svém území. Zbraně by podle médií mohly být umístěny nejen v Polsku či Pobaltí, ale například i v Bulharsku.
Pobaltí jako rukojmí
Zatímco ruští představitelé k plánu zveřejněnému o víkendu listem The New York Times mlčí, deník Kommersant přinesl názory expertů, podle nichž bude Moskva v reakci nucena do oblasti přiblížit vlastní útočné zbraně, které budou s to v případě konfliktu zničit americké objekty. Pobaltí se tak prý nestane bezpečnějším, ale stane se rukojmím střetu obou velmocí.
Americké plány podle nejmenovaného vysoce postaveného zdroje z ruského ministerstva obrany představují „vážný destabilizační faktor“, což Rusové hodnotí „jako první krok našich partnerů k přehodnocení základního aktu mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem“ z roku 1997, který zakazuje alianci rozmisťovat na východním křídle nastálo „významné bojové síly“. Rusko a NATO se přitom rozcházejí v názoru, jaké síly jsou „významné“, poznamenal Kommersant.
