„Samozřejmě to znamená odklad do doby, než bude sestavena nová izraelská vláda,“ připustil americký velvyslanec Dennis Ross, který se izraelsko-palestinským konfliktem zabývá dlouhá léta. „Vzhledem k časovému plánu voleb a svátků tak mluvíme o listopadu,“ dodal pro list The Times of Israel.
Odliv mozků z Izraele. Emigrantů s diplomem je násobně víc než vzdělaných přistěhovalců |
Trump slibuje odhalení mírového plánu už dva roky. Po sérii předchozích odkladů kvůli podzimním volbám v USA, dubnovým volbám v Izraeli a nyní skončenému ramadánu měla být dosud přísně utajovaná „dohoda století“ zveřejněna tento měsíc.
Jenže ani Rossem zmíněný listopad nemusí být definitivním termínem. V USA se totiž rozjedou primárky před prezidentskými volbami, a tak opět mohou hrát roli ohledy na tamní voliče – zejména pravicově orientované Židy a sionistické křesťanské evangelikály.
‚Smrt Americe‘ nebo ‚Smrt Izraeli‘. Desetitisíce Íránců manifestovaly na podporu Palestinců |
Trump dal v uplynulých měsících sérií jednostranných proizraelských kroků najevo své preference v blízkovýchodním konfliktu – šlo hlavně o uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele, přesunutí americké ambasády tamtéž, uznání ilegální anexe Golan nebo výrazné omezení peněz pro Palestince za situace, kdy Izrael ročně dostává ve zbrojní pomoci více než 4 miliardy dolarů. Americký prezident upozornil, že za to bude v rámci mírového plánu chtít ústupky i od Izraelců. Nabízí se tedy úvaha, zda bude takové požadavky vznášet za cenu volebních ztrát u proizraelských voličů, anebo dojde na další odklad. „Je otázka, jestli administrativa bude připravena přijít s návrhy, které se části jejích podporovatelů – evangelikálům a ortodoxním židům – nebudou líbit,“ shrnul Ross.
Zákulisní přiznání problémů
Z arabského světa stále častěji zaznívají pochyby, nakolik může plán férově zohledňovat i zájmy Palestinců. Ti sami ho na základě dosavadních Trumpových vstřícných gest vůči Izraeli už předem odmítli. I jordánský král Abdalláh II., který patří k Američanům nejoddanějším (a také nezavázanějším) blízkovýchodním vůdcům, prohlásil, že bez Jeruzaléma coby hlavního města budoucího palestinského státu je plán nepřijatelný. Z dosavadních náznaků je přitom patrné, že hlavní strůjci Trumpova plánu, tedy prezidentův poradce a zeť Jared Kushner a vyjednávač Jason Greenblatt, nepočítají s plnohodnotným palestinským státem vůbec.
Izraelský parlament odhlasoval své rozpuštění, předčasné volby budou 17. září |
Toho, že šance na prosazení plánu jsou vratké a že k tomu přispívá i jeho proizraelský nátěr, jsou si v zákulisí zjevně vědomi i někteří američtí činitelé. List Washington Post v pondělí zveřejnil výňatky z projevu ministra zahraničí Mikea Pompea, který měl na uzavřené schůzce s představiteli židovských organizací v USA. „Plán může být odmítnut,“ připustil s tím, že řada aktérů k němu má výhrady jako k neproveditelnému a neoriginálnímu. „Nejsou záruky, že to (konflikt) vyřešíme,“ přiznal ministr. K faktu, že plán je už teď vnímán jako proizraelský, pak Pompeo řekl: „Chápu, proč si lidé myslí, že to bude dohoda, která se bude líbit jen Izraelcům. Rozumím, proč tomu tak je. Tak jen doufám, že každý bude ochoten trochu naslouchat a věci se usadí.“
Američané chtějí na konci června v Bahrajnu uspořádat „hospodářský workshop“, který se má na regionální úrovni zabývat ekonomickou podporou Palestinců. Nejprve byla tato schůzka prezentována jako ekonomický předstupeň „dohody století.“ Palestinské vedení, ale i řada dalších blízkovýchodních politiků začala vyzývat k jejímu bojkotu s tvrzením, že jde jen o snahu Bílého domu a jeho spřátelených režimů koupit si souhlas Palestinců s tím, že nebudou mít svůj stát. „Náš vzkaz těm, kteří do Manámy pojedou, zní: Nepřipojujte se k Trumpově administrativě v jejím podkopávání našich práv. Nikdy nepřijmeme ekonomické úplatky, abychom se vzdali svobody,“ prohlásil před týdnem přední palestinský činitel Nabíl Šaas.
Dohoda příštího století?
Nyní už proto bahrajnská jednání s Trumpovým plánem spojována nejsou. Přesto zaznívá názor, že nejen Bahrajn, ale hlavně celý projekt Bílého domu už v této fázi nemají ani tak nastolit mír, jako spíš zajistit politické přežití Donalda Trumpa v USA a premiéra Benjamina Netanjahua v Izraeli. Tomu se nepodařilo po těsném volebním vítězství sestavit vládu, přičemž se nijak netajil snahou zavázat si své kýžené koaliční partnery k loajalitě ve věci svých tří korupčních kauz a zajistit si imunitu před hrozícím stíháním.
Hrozba války zažehnána. Izrael a Palestina uzavřely dohodu o příměří |
„Aby byl Netanjahu v září znovu zvolen, Trump od něj teď bezpochyby bude přijímat pokyny,“ domnívá se bývalý americký velvyslanec v Tel Avivu Martin Indyk. „Netanjahu mu pak tuto službu vrátí přesvědčováním amerických židů a evangelikálů, aby volili Trumpa, protože je to ten nejlepší přítel, jakého kdy Izrael měl.“
K vyhlídkám na mír, založený na Trumpově „dohodě století“, pak za této konstelace hlavní palestinský vyjednávač Sáib Irikát sarkasticky poznamenal, že se jedná spíš o „dohodu příštího století“.
Autor vede Centrum pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha.
