Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

Americký Seattle má svůj tunel Blanka: na trable s Berthou padly miliardy

Svět

  6:00
SEATTLE/PRAHA - Spojené státy měly dlouhou dobu pověst země neomezených možností. Stavba dálničního tunelu v Seattlu ovšem narazila na meze, a to nejenom technického rázu. Kauza Bertha se táhne dlouhá léta a její konec je v nedohlednu.

Projekt dálničního tunelu a přestavby nábřeží v Seattlu. foto: Alaskan Way Viaduct // Koláž Šimon / LN

Již dva roky měl motoristům v Seattlu v americkém státě Washington sloužit nový dvoupatrový dálniční tunel, který má být součástí státní dálnice číslo 99.

Šéf Metrostavu: Blanka je šílenost. Existuje objednávka, aby se neotevřela

Stavba o délce 3,6 kilometru, která měla původně stát více než tři miliardy dolarů, je ovšem stále v nedohlednu. A s největší pravděpodobností ještě i nějakou dobu bude. Nový termín zprovoznění tunelu, který byl stanoven na konec roku 2015, se již teď jeví jako nereálný. Zatím se ví pouze to, že tunel bude stát nakonec o jednu miliardu dolarů víc.

Nejdražší projekt

Již nyní se jedná o nejnákladnější dopravní projekt v historii státu Washington.

Především Republikáni, kteří jsou v rámci státu Washington v opozici, chtějí různými způsoby zabránit tomu, aby byly vícenáklady na budování tunelu hrazeny ze státního rozpočtu.

BERLÍNSKÉ LETIŠTĚ

  • Nové letiště se ve znovusjednocené německé metropoli začalo plánovat hned po pádu Berlínské zdi v roce 1989. Plánovalo se, že zde bude ročně odbaveno zhruba 27 milionů cestujících.
  • První termín zprovoznění letiště byl v roce 2011. Poté se se zahájením provozu počítalo pro rok 2012. Nyní byl posunut až na rok 2018.
  • Původní odhady nákladů v roce 2004 činily 1,7 miliardy eur. V roce 2012 pak byl odhad navýšen na 4,3 miliardy eur. Každý měsíc prodlení prý stojí 35–40 milionů eur.
  • Poslední kalkulace nákladů letiště z loňského roku činí 5,4 miliardy eur.

Pro místní politiku v Seattlu, stejně jako tu na úrovni státu Washington, je tunel už dlouho velkým tématem. A to nejpozději od rozhodnutí, že stávající dálniční most z roku 1953, který je rovněž dvoupatrový, bude nahrazen.

Důvodem měla být skutečnost, že most není dostatečně bezpečný v případě hrozícího zemětřesení. Jedno takové, které zasáhlo Seattle a jeho okolí v roce 2011, na něm zanechalo stopy.

Diskuse, co bude postaveno místo mostu, trvala přes 13 let. Zatímco vedení města prosazovalo stavbu nadzemního mostu, chtěla někdejší guvernérka státu postavit podzemní tunel. V Seattlu samotném nakonec proběhlo i referendum, které skončilo odmítnutím tunelu. Přesto dostala nakonec zelenou podzemní varianta.

Propadlé domy a krysy ve sklepích

Ani poté ale neprobíhalo vše hladce. První komplikace nastala při hloubení tunelu, který má vést až do úrovně 36 metrů po povrchem. Když stavebníci dospěli do hloubky 25 metrů, začaly v centru Seattlu klesat celé bloky obytných domů.

V některých případech dokonce i o 2,5 centimetru. Na mnoha domech se objevily až třiceticentimetrové trhliny a do narušených sklepů pronikly krysy. K poklesu domů došlo v důsledku odčerpání spodní vody.

Snížení tlaku spodní vody vedlo k tomu, že podloží přestalo být stabilní a pokleslo. Tím ale poklesl i most, který měl být tunelem nahrazen, a jeho další využívání se tak stalo ještě rizikovějším.

Na ražbu tunelu v Seattlu bylo nasazeno největší zařízení svého druhu na světě. Japonská společnost Hitachi ho vyrobila speciálně pro projekt tohoto dálničního tunelu.

Zařízení za 80 milionů dolarů bylo pojmenováno podle první starostky Seattlu Berthy Knightové Landesové, která stála v čele radnice v druhé polovině dvacátých let. Průměr razicí hlavice Berthy činil 17,5 metru.

Uvízlé zařízení

Razicí práce na tunelu začaly v červenci 2013. O půl roku později zařízení uvízlo. V té době nemělo za sebou ani deset procent tunelu měřícího 3,6 kilometru.

Blanka nevyhovuje. Nelze ji převzít, říkal opakovaně správce stavby

Jak se brzy ukázalo, uvízly ve vrtáku zařízení zbytky dvaceticentimetrové ocelové obruče, která tam zůstala po zkoušce čerpadel 12 let předtím. Manažer projektu Chris Dixon to komentoval pro New York Times slovy, že vrtná zařízení jsou konstruována pro horniny a kontakt s ocelí jim nedělá dobře.

Zpočátku se zdálo, že nebude problém přístroj opravit. Protože Bertha neměla zabudovaný zpětný chod, musela být vyhloubena několikametrová šachta, která by umožnila proniknout přímo k přední části porouchaného zařízení a opravit ho. Tím nabralo hloubení tunelu další zpoždění.

Autor:

Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat

Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...