Podle právníků musel být Breyer ve věznici hospitalizován. Podrobnosti o jeho zdravotním stavu soud nezveřejnil. Už dříve však jeho právní zástupci uvedli, že Breyer trpí srdečními obtížemi a stařeckou demencí. Z doby, kdy sloužil v Osvětimi, si prý pamatuje je velmi málo.
Penzionovaný nástrojař, který do USA přišel v roce 1952 a poté získal americké občanství, je podezřelý z účasti na vyvraždění nejméně 216.000 Židů v Osvětimi-Březince. Breyer, jenž se k nacistickým oddílům SS přidal v 17 letech, podle AP připouští, že v Osvětimi za války sloužil, prý ale jen mimo samotný tábor a bez podílu na smrti tamních vězňů.
Německo požádalo americké úřady o spolupráci loni poté, co po letech pátrání objevilo nové důkazy o jeho spojení s osvětimskými praktikami.
Breyer, známý též jako Jan Pavel Breuer, se narodil v roce 1925 ve slovenské obci Nová Lesná slovenskému otci a americké matce. Právě národnost jeho matky mu pomohla k tomu, že jej dosud americké úřady ani po letech snahy nedokázaly zbavit amerického občanství a vydat do Německa.
Německé úřady se dlouhodobě snaží o potrestání ve světě žijících nacistických zločinců, kvůli složitému hledání důkazů se jim to však často nedaří. Soudní praxe se ale změnila po odsouzení dozorce z tábora Sobibor Johna Demjanjuka v roce 2011. Podle nové právní argumentace by měl být za napomáhání k vraždě odsouzen prakticky kdokoli, kdo nacistům sloužil v táborech smrti, a tak pomáhal udržovat v chodu vyvražďovací mašinerii.
Obhájci někdejších dozorců často podobně jako v Breyerově případě argumentují vysokým věkem, který například nedávno vedl ke zrušení obvinění jiného bývalého osvětimského strážce, nyní čtyřiadevadesátiletého Hanse Lipschise.