23. května 2019 16:07 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

‚Americký tálib‘ je na svobodě. Jako mladík bojoval proti USA po 11. září, za mřížemi strávil 17 let

Lindh po zatčení americkými a spojeneckými silami v táoře na severu... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lindh po zatčení americkými a spojeneckými silami v táoře na severu... | foto: Reuters

WASHINGTON/PRAHA Působil jako obyčejný chlapec. Rodina s ním ztratila spojení, když se vydal do Pákistánu. Americká armáda jej v roce 2001 zatkla při bojích v Afghánistánu a mladík strávil za mřížemi 17 let. Ve čtvrtek osmatřicetiletého Johna Lindha známého jako amerického táliba, úřady propustily z vězení.

John Walker Lindh se narodil ve Washingtonu v roce 1981 a podle výpovědí sousedů působil do puberty jako obyčejný americký chlapec. V šestnácti letech však dobrovolně přestoupil na islámskou víru v její ortodoxní podobě, změnil si jméno na Sulajmán Farís a celý svůj život přizpůsobil novému náboženství. Nechal si narůst vousy, nosil muslimský oděv a navštěvoval mešitu.

Fotografie Johna Lindha z afghánského vojenského tábora (pravděpodobně pořízena...

Fotografie Johna Lindha z afghánského vojenského tábora (pravděpodobně pořízena v roce 2001).

„Objevil pro sebe tuto novou duchovní cestu a já jsem ho v tom podporoval,“ uvedl pro média v prosinci 2001 jeho otec Frank. Lindh během pár let začal cestovat do islámských zemí a naučil se vcelku obstojně arabsky. Po návštěvě Jemenu se rozhodl pro cestu do Pákistánu, kde chtěl navštěvovat náboženskou školu. Tehdy s ním jeho otec ztratil spojení. Trvalo několik let, než spolu mohli muži opět promluvit.

Lindh se objevil opět až v roce 2001. V listopadu toho roku jej zarostlého zadrželi vojáci americké armády nedaleko afghánského Mazáre Šarífu. Američané tehdy v zemi tlačili na teroristické organizace Al-Káida a Tálibán a Lindh bojoval v jejich řadách.

Do Afghánistánu tehdy dvacetiletý Lindh přicestoval v květnu roku 2001, aby v jednom z táborů na severu země absolvoval vojenský výcvik pro boj s „bezvěrci“. Americká armáda na něj narazila v pevnosti Kaláje Džaundži u Mazáre Šarífu. K operacím Spojených států v Afghánistánu daly podnět útoky z 11. září 2001 na Světové obchodní středisko v New Yorku a na objekt ministerstva obrany ve Washingtonu, při kterých zahynulo přes 3000 lidí.

Zatčení a soud

Lindh byl po krvavém potlačení vzpoury tálibánských válečných zajatců zadržen a převezen do USA, kde byl obviněn z řady zločinů, mezi nimiž bylo i spiknutí s cílem zabít americké občany a z podpory teroristické organizace. Při prvotních výsleších mladík tvrdil, že je jedním z bojovníků džihádu, a že se přidal k Tálibánu, protože „jsou jedinou vládou, která skutečně vyznává islámské právo“.

John Walker Lindh po zatčení v roce 2002.

John Walker Lindh po zatčení v roce 2002.

Své pravé ani změněné jméno však nepřiznal a vystupoval pod novým pseudonymem Abdal Hamíd. Prohlašoval, že jej k islámskému hnutí přivedl „hlas srdce“ a odmítal spolupracovat. Když pak americká média zveřejnila jeho fotografii, ozval se úřadům jeho otec, který syna na snímcích poznal.

Soudní proces trval několik měsíců. Federální porota v únoru 2002 potvrdila šest bodů obžaloby a přidala další čtyři týkající se spiknutí za účelem poskytnutí služeb Tálibánu a síti Al-Káida a z nošení zbraní při násilných trestných činech. Hrozil mu tehdy doživotní trest vězení.

Až tehdy se jednadvacetiletý Lindh rozhodl spolupracovat s vyšetřovateli a na základě dohody mezi žalobci a obhajobou přiznal, že je vinen spoluprací s Tálibánem a s Al-Káidou. V rámci dohody se Lindh přiznal ke dvěma bodům obžaloby - ke spolupráci s Tálibánem a k držení výbušniny při páchání trestného činu. Od stíhání za činy související s terorismem soud upustil a Lindh tak nedostal doživotí, přesto mu porota vyměřila v říjnu 2002 trest 20 let vězení.

Věznice v Indianě, ve které Lindh strávil posledních 12 let svého života.

Věznice v Indianě, ve které Lindh strávil posledních 12 let svého života.

Americké úřady přitom dlouho váhaly, jak s tehdy dvacetiletým mužem naložit. Podle americké ústavy se na něho jako na amerického občana nevztahovalo rozhodnutí postavit bojovníky teroristické organizace před vojenský tribunál. Lindh nemohl být souzen za velezradu, protože se nepodařilo prokázat, že se účastnil konkrétní akce, při níž zabil amerického občana. Dlouho se také spekulovalo, zda má právo na obhájce. V rámci dohody mezi žalobci a obhajobou Lindh také souhlasil s tím, že bude spolupracovat s vládou a nechá se vyslechnout policií a zpravodajskými službami.

Podle americké nadace New America bylo od teroristických útoků ze září 2001 odsouzeno 346 lidí v souvislosti s islámským terorismem, z nichž čtvrtina už byla propuštěna a asi polovina z nich by měla opustit vězení do roku 2025. Lindh byl propuštěn ve čtvrtek po 17 letech vězení. Ve svých extremistických názorech však podle zpráv z roku 2016 přetrvává, takže se dá předpokládat, že bude dozorem amerických tajných služeb.

mhMartin Hampejs, ČTK

Najdete na Lidovky.cz