Colt má kulomety, my lovecké zbraně. S americkou legendou se doplňujeme, říká šéf České zbrojovky |
Přítomnost amerických nukleárních zbraní v Evropě vlády jednotlivých států nikdy nepotvrdily ani nevyvrátily. Oficiálně je jejich umístění tajné, ve skutečnosti se o nich ale ví leccos. V roce 2019 se například dostal na veřejnost jmenný seznam základen včetně jejich přesné lokace, který nedopatřením zveřejnilo samotné NATO. Víme tak, že nejbližší atomová zbraň, konkrétně bomba B61, je uskladněna v Büchelu nedaleko od Kolína nad Rýnem. Další jsou pak v Belgii, Nizozemsku, Turecku a v Itálii.
O celkem šest základen s atomovými zbraněmi pečují vojáci americké armády. Není to jednoduchý úkol - musí znát nazpaměť bezpečnostní protokoly, kódy a všechny detaily o zabezpečení skladů. Někteří vojíni proto využili populárních aplikací jako Quizlet, Chegg nebo Cram. V těch si uživatel může sestavit studijní sady otázek a odpovědí a pomocí nich si údaje zapamatovat. Problém je, že vytvořené sady jsou na těchto aplikacích volně dostupné komukoli, a lze je jednoduše dohledat, pokud člověk zná minimální vojenskou terminologii.
Jak zakřičet na vetřelce
Jak píše Bellingcat, pro nalezení studijních seznamů stačilo do vyhledávače zadat zkratky jako PAS (protective aircraft shelters - ochranný letecký hangár) nebo WS3 (Weapons Storage and Security Systems, tedy komplexní elektronický systém, používaný pro uskladnění zmíněných bomb B61).
Americká cesta na Blízký východ: Blinken se sejde s Netanjahuem, Abbásem i Sísím |
V učebních sadách byly podle zjištění novinářů dostupné nejen informace o samotných bombách (například ve které části základny jsou přesně uskladněné), ale i počet a umístění bezpečnostních kamer, senzorů a radarových systémů nebo detailně popsaný postup v případě narušení bezpečnostního systému. Uživatel si také mohl zjistit tajná hesla pro případ poplachu nebo identifikátory na průkazech pro vstup do omezených zón. Někteří vojáci se také učili, jaké zákony v dané zemi platí nebo co v místním jazyce křičet na případného vetřelce.
Zcela chráněná nebyla ani identita studujících vojáků. Někteří zde totiž byli přihlášeni celým jménem, případně měli stejnou profilovou fotografii jako na sociální síti LinkedIn. Všechny tři zmíněné aplikace přitom umožňují nastavit obsah tak, aby nebyl viditelný pro ostatní uživatele.
Bellingcat uvádí, že nalezl minimálně 50 učebních sad, přičemž nejstarší z nich jsou z roku 2013. V některých aplikacích bylo také možné vidět, kdy a kterou sadu se voják učil - poslední aktivita údajně proběhla minimálně v dubnu 2021. Zda od té doby došlo ke změně hesel a protokolů, není známé. Studijní sady z aplikací zmizely poté, co server se svým zjištěním kontaktoval armádu Spojených států a NATO.
Po výbuchu ve Vrběticích chybí tisíce kusů zbraní. Firma nevěří, že je rozmetal výbuch |
Letectvo Spojených států amerických v reakci uvedlo, že si je vědomé toho, že vojáci používají online materiály ke studiu, a „vhodnost takto sdílených informací” prý nyní vyšetřuje. „Bezpečnostní protokoly kontinuálně zhodnocujeme a revidujeme, abychom zajistili ochranu citlivých informací a operací,” uvedlo letectvo.
Podle expertů, které Bellingcat oslovil, představují dosud přístupné informace vážné porušení bezpečnostních protokolů. Kauza vyvolává otázky ohledně celkové problematiky skladování amerických jaderných zbraní v Evropě. Ty jsou navzdory opakovaným únikům informací stále brané jako přísně tajné, což podle kritiků brání o tom, aby se ve společnosti toto téma více diskutovalo.
„Existuje takové množství informací, které vyzrazují umístění těchto zbraní, že nemá z bezpečnostního hlediska žádný smysl je stále držet v tajnosti. Jistě, existují konkrétní údaje, které musí zůstat tajné. Nemá ale smysl popírat přítomnost těchto zbraní,” uvedl Hans Kristensen, člen Federace amerických vědců, která dlouhodobě lobbuje za redukci jaderných zbraní. Utajování podle něj slouží jen k tomu, aby nevznikla veřejná debata o tom, zda obyvatelé daných zemí chtějí bomby na svém území skladovat, či ne.
