Sněmovna reprezentantů zákon schválila poměrem hlasů 410 pro a čtyři proti. Senát v podstatě totožný zákon odsouhlasil loni, norma tak nyní zamíří k prezidentovi Donaldu Trumpovi, který by měl podle očekávání návrh bez námitek podepsat.
Američtí černoši po 400 letech aneb O prvotním hříchu Ameriky |
Ve středu schválený návrh zákona je pojmenován po Emmettu Tillovi, černošském chlapci, který byl v roce 1955 ve svých 14 letech umučen a zavražděn davem ve státě Mississippi. Důvodem bylo nařčení prodavačky světlé pleti, že ji Till urazil v samoobsluze. Jeho smrt se stala jedním ze symbolů hnutí za občanská práva, které vyvrcholilo v 60. letech minulého století a ukončilo rasovou segregaci v USA.
Podle předkladatele návrhu Bobbyho Rushe má norma opožděně zajistit spravedlnost Tillovi a dalším více než 4700 obětem lynčování, z nichž většina byli černoši. „Význam tohoto návrhu zákona je nedozírný,“ prohlásil Rush. „Stále čelíme stejnému násilnému rasismu a nenávisti, která stála život Emmetta a tolika dalších. Přijetí zákona vyšle silný a jasný signál národu, že takovou zaslepenost nebudeme tolerovat,“ dodal zákonodárce.
Kongres podobnou normu projednával poprvé v roce 1900, kdy ji předložil tehdy jediný černošský zákonodárce George Henry White. Návrh však zapadl při projednávání ve výborech. Další významný pokus prohlásit lynčování za federální zločin přišel o 18 let později, ztroskotal však v Senátu, kde jeho projednávání zablokovali zákonodárci z jižanských států. Podle listu The Washington Post selhalo za posledních asi 120 let podobných návrhů v Kongresu téměř 200, většina z nich kvůli nevoli zákonodárců z jižanských států. Po konci segregace řada kongresmanů argumentovala v neprospěch návrhů tím, že klasifikace lynčování jako federálního zločinu zasahuje do práv jednotlivých států.
„Kongresu se až příliš dlouho nedařilo zaujmout morální postoj a přijmout zákon, který by konečně lynčování prohlásil za federální zločin. Na napravení této nespravedlnosti se čekalo už dlouho,“ prohlásila senátorka Kamala Harrisová, která byla jednou z předkladatelek už dříve schválené obdobné normy v horní komoře.
Za lynčování se označuje násilná vražda rozzuřeným davem, jež má být trestem za domnělý zločin vykonaným bez řádného soudu. V USA měla v drtivé většině případů rasistický podtext. V 19. a 20. století byly tímto způsobem zavražděny tisíce lidí, podle zákonodárkyně Karen Bassové se přitom poslední podobný incident odehrál v zemi před 25 lety.
