„Je to tak jednoduché, že tomu porozumí i malé dítě: byla to zkrátka vražda,“ uvedl žalobce ve své závěrečné řeči s odkazem na svědectví devítileté dívky, která při loňském zákroku policisty Chauvina proti Floydovi na muže zákona křičela „nechte ho být“. Prokuratura požaduje pro Chauvina trest za vraždu druhého stupně se sazbou až 40 let za mřížemi.
  |
Videozáznamy i svědci doložili fakt, že Chauvin při zatýkání neozbrojeného Floyda (podezřelého z předchozí platby falešnou bankovkou) více než devět minut klečel na jeho krku a sevření nepovolil ani když jej Afroameričan několikrát prosil o život, mj. slovy „nemohu dýchat“. Floyd zemřel záhy po převozu do nemocnice.
Způsob smrti Floyda nelze přesně určit, tvrdí obhajoba. Přispěly i omamné látky a zplodiny |
Chauvinovi obhájci vyjádřili u soudu přirozeně jiný názor. Podle právníka Erica Nelsona expolicista při zásahu proti Floydovi „udělal pouze to, co je od kompetentního policisty třeba očekávat“. Podle obhajoby prý Floydova smrt nastala kvůli tomu, že Afroameričan byl ve špatném zdravotním stavu a bral drogy.
Na žádnou jinou skupinu lidí není v těchto hodinách v USA upřena taková pozornost jako na dvanáct porotců, kteří mají Chauvinův osud v rukou. Porotci (šest bělochů a šest osob odlišné barvy pleti) se nyní nacházejí v izolaci na neznámém místě a znovu podrobně studují svědectví, záznamy i výroky pronesené u soudu. Jejich výrok musí být jednomyslný – odlišný názor jediného porotce by stačil k tomu, aby Chauvin odešel od soudu jako svobodný muž.
Vedle vraždy druhého stupně ještě přichází do úvahy výrok o vraždě třetího stupně či zabití, oboje s mírnějšími trestními sazbami. Rozhodnutí poroty se očekává v řádu několika dnů.
‚Věřte vlastním očím,‘ vyzval porotu prokurátor a pustil video policisty klečícím na Floydovi |
Minneapolis se opevňuje
Je velmi pravděpodobné, že ať porota v Chauvinově případu rozhodne jakýmkoli způsobem, vyvolá to v ulicích amerických měst rozsáhlé demonstrace. Úřady počítají s tím, že zejména v případě osvobozujícího rozsudku by se protesty mohly zvrhnout v násilí podobné tomu, jaké propuklo po zprošťujícím výroku soudu nad čtveřicí policistů v roce 1992 v Los Angeles.
Také tehdy zakusil policejní násilí Afroameričan: Rodneyho Kinga strážci zákona brutálně zbili poté, co se jim po bagatelním přestupku snažil ujet autem. King incident přežil, ale při protestech proti mírnému soudnímu verdiktu pak přišlo o život více než 60 lidí.
Podle amerických médií dorazilo do Minneapolisu asi 3500 členů Národní gardy připravených k zásahu. Do ulic se v každém případě chystají skupiny lidskoprávních aktivistů: na protest (v případě, že by Chauvin odešel s mírným či dokonce žádným trestem) či na oslavu (v případě tvrdého trestu).
Napětí před verdiktem zvýšil o víkendu i výrok demokratické členky Kongresu Maxine Watersové, podle níž v případě osvobozujícího rozsudku „nejen že bychom museli vyjít do ulic, ale také bojovat za soudní spravedlnost“. Chauvinova obžaloba se Watersové vyjádření snažila u soudu interpretovat jako „nátlak na nespravedlivé rozhodování“, soudce ale tento názor odmítl.
