Situace by podle nich mohla vést také k ukončení pozorovatelské mise OSN. "Smršť občanské války už téměř zasahuje Sýrii, před očima mezinárodního společenství, které nepřebírá odpovědnost," říká politolog a profesor na univerzitě Paříž-Jih Chattár Diab.
Plán východiska z krize zmocněnce OSN Kofiho Annana, jehož plnění je beztak už v žalostném stavu, utrpěl ve čtvrtek novou ránu v podobě dvojího atentátu v Damašku - nejkrvavějšího od vypuknutí povstání proti režimu prezidenta Bašára Asada v březnu 2011.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Příměří není dodržováno, obyvatelstvu nebylo umožněno svobodně a pokojně manifestovat a političtí vězni nebyli propuštěni," zdůrazňuje Diab s poukazem na tři ze šesti bodů Annanova plánu. Bez výhledové alternativy k Annanovu plánu se Sýrie nachází "ve slepé uličce", prohlašuje tento expert.
Od data platnosti příměří - od 12. dubna - bylo při násilnostech, z nichž se vzájemně obviňují režim a opozice, zabito přes 900 lidí po celé zemi, uvádí Syrská organizace pro lidská práva (OSDH).
Podle Petera Harlinga z Mezinárodní krizové skupiny je Sýrie svědkem "diverzifikace forem násilí" v podobě atentátů, aktů cílené likvidace a ozbrojených střetů občas dokonce i v srdci metropole. "Když si vzpomeneme na Alžírsko v 90. letech, často jsme si kladli otázku, kdo se za těmi násilnostmi skrývá, jen zřídka jsme se ale dozvěděli správnou odpověď," říká Diab.
Připomíná tak situaci, kdy zrušení druhého kola prvních pluralitních parlamentních voleb poté, co v prosinci 1991 zvítězila v prvním kole Islámská fronta spásy, uvrhlo Alžírsko do násilností, které si vyžádaly bezmála 200.000 mrtvých.
Podle některých odborníků využívá syrský režim nejistoty kolem skutečných iniciátorů útoků k podpoře svých snah přesvědčit svět o tom, že za těmito násilnostmi stojí Al-Káida, zahraniční tajné služby nebo země Perského zálivu.
Jenže "syrská revoluce nemá evidentně nic společného s Al-Káidou nebo se státy Perského zálivu", zdůrazňuje Paul Salem, ředitel Carnegieho centra pro Blízký východ. "Je přímo spojena se syrským obyvatelstvem, které už nemůže snášet danou situaci, stejně jako řada dalších občanů arabského světa, a které žádá svá práva." "Od prvního dne odpovídá syrský režim protestujícím válkou," říká Salem.
"Vytvořil válku a skončí pravděpodobně tak, že podlehne jejím důsledkům." Podle Salema je situace v Sýrii zároveň komplikovaná tím, že se v ní směšují dva dynamické aspekty: na jedné straně revolta proti autokratickému režimu a na straně druhé náboženské napětí mezi sunnity a alávity. "Tyto dvě věci se v Sýrii prolínají," upozorňuje.
