Pátek 24. září 2021, svátek má Jaromír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

ANALÝZA: Volby na Slovensku? Postficovská většina by byla vratká

Slovensko

  14:55
BRATISLAVA/PRAHA - Jednobarevná sociálnědemokratická vláda se dva roky systematicky připravovala na volby. Schvalovala sociální balíčky a brojila proti migrační politice EU. Opozice ale přesto není bez šance.

Zůstane i po volbách u moci Fico? Rozhodne míra voličské apatie obou táborů. foto: Reuters

Zkušenost, jaké to je, vyhrát s velkým náskokem volby, ale přesto skončit v opozici, zažili v éře samostatného Slovenska hned dva premiéři. Vladimír Mečiar, když ho v roce 1998 sesadila široká koalice vedená Mikulášem Dzurindou. A pak i současný premiér Robert Fico, jehož poslala na dva roky do opozice Iveta Radičová. Jestli se bude tentýž scénář opakovat i nyní, je zatím otevřené.

Aby k výše popsanému nedošlo, snaží se sociální demokrat Fico na poslední chvíli vytáhnout všechny trumfy svého politického umění. Prezentuje se jako obránce národních zájmů, když brojí proti Evropské unii a její migrační politice. Vytahuje důvěrné spisy daňové správy a upozorňuje na domnělé daňové delikty jednoho ze svých nejhlasitějších politických oponentů. A k tomu všemu cíleně vnáší smítka nedůvěry mezi své oponenty a potenciální spojence na slovenské pravici.

Stalo se tak koncem ledna, kdy v rozhovoru pro agenturu SITA prohlásil, že slovenské Kresťanskodemokratické hnutie (KDH) v sobě „má DNA na rozbíjení vlády“ a každý, kdo se s ním dá dohromady, s tím prý musí počítat.

Průzkum veřejného mínění před volbami na Slovensku.

Průzkum veřejného mínění před volbami na Slovensku.

Příprava s předstihem

Slovenský premiér se přitom na parlamentní volby začal připravovat s velkým předstihem. Když oznámil v roce 2014 první „opatření na zlepšení životní úrovně občanů“, pro něž se později vžilo označení „sociální balíčky“, stalo se tak relativně krátce poté, co prohrál boj o prezidentské křeslo.

Potrhané volební billboardy strany SMER v Bratislavě.
Potrhané volební billboardy v Bratislavě.

Jeho jednobarevná vláda začala schvalovat opatření zaměřená na specifickou část veřejnosti – důchodce, studenty, sociálně slabé – s cílem vytvořit si dobrou výchozí pozici pro parlamentní volby. Vláda tak postupně zavedla bezplatné cestování ve vlacích slovenského státního dopravce, snížila daně z přidané hodnoty na základní potraviny anebo zavedla příspěvky na lyžařský výcvik.

V další fázi se pak premiér zaměřil na krizové regiony Slovenska. Uspořádal tam několik výjezdních zasedání svého kabinetu. Při návštěvách v tamních obcích slíbil tu postavit novou hasičskou zbrojnici, tu nové fotbalové hřiště nebo koupaliště, a někde dokonce i všechno najednou.

Fico ale podcenil skutečnost, jak moc se slovenské veřejnosti týkají problémy ve školství a zdravotnictví, jejichž koncepční řešení v minulosti odkládaly i předchozí pravicové vlády. A zároveň dobře neodhadl, jak citlivě Slováci zareagují na možnost, že by tyto služby již nebyly v základním rozsahu garantovány. Proto vyvolaly nedávné hromadné výpovědi zdravotních sester v několika nemocnicích takový poprask. A Smeru výrazně klesly preference: podle agentury Phoenix Research dokonce pod 30 procent (celou zprávu agentury si můžete stáhnout ZDE).

Vývoj stranických preferencí na Slovensku.

ROZHOVOR S PREZIDENTEM KISKOU:

Už prezidentské volby, v nichž před dvěma lety současný premiér podlehl podnikateli Andreji Kiskovi ukázaly, že na Slovensku existuje protificovská většina.

Politické stálice i nováčci

A teoreticky je možné, že se promítne i do složení budoucí Národní rady. Většinou se nejedná o žádná neznámá jména: politici jako Ján Figeľ (KDH), Richard Sulík (Sloboda a solidarita) či křesťanský demokrat Béla Bugár zastupující maďarskou menšinu jsou stálicemi slovenské politiky.

K této trojici, která tvořila kostru i poslední pravicové vlády premiérky Radičové, za tu dobu přibyly dva nové subjekty: hnutí OĽaNO vydavatele regionálních tištěných médií Igora Matoviče a strana Sieť někdejšího poslance a právníka Radoslava Procházky.

Už teď je proto jasné, že i kdyby pravice získala po volbách většinu, bude hodně vratká a bylo by jen otázkou času, kdy by se poprvé otřásla v základech. Nedávno to naznačil i enfant terrible slovenské politiky Richard Sulík, kdy na adresu lídra strany Sieť Radoslava Procházky prohlásil, že mu sice nevěří, ale pokud by vedl vládu, tak do ní půjde. Právě Sulík kdysi přivodil pád premiérky Radičové, když odmítl souhlasit se vznikem takzvaného eurovalu na pomoc zemím eurozóny, jimž hrozila platební neschopnost.

Talent funguje, když se nastartuje v mozku. Odemkněte ho, radí Jan Mühlfeit

Premium Dvaadvacet let pracoval ve firmě Microsoft po boku Billa Gatese. V byznysu se dostal na vrchol, ale také zažil strmý...

„Očkovat sa nechcu, je v tom sajrajt.“ Reportáž z obce, kde odmítají vakcínu

Premium Vyškovec je obec, kde se nejméně lidí z celé země nechalo očkovat proti koronaviru – jen necelých sedmnáct procent. V...

Když dva jsou málo. 5 pravd o sexu ve třech, které vám zatím nikdo neřekl

Premium Sex ve třech. Někdy o něm snil kdekdo z nás. Pojďme ovšem pohlédnout pravdě do očí. Pokud do své ložnice přizvete další...