Agentura AFP připomněla, že pokud v Irsku bude Lisabon, polský prezident ji bude ratifikovat do týdne. Pak už bude zbývat jenom Česká republika a Alandské ostrovy. A právě ty jsou v debatách opomíjeny.
Tamní parlament bude o Lisabonské smlouvě hlasovat až koncem roku, a pokud dokument odmítne, může dostat celou zem do svízelné situace.
Finové Lisabonskou smlouvu schválili loni v září, ale verdikt z Alandských ostrovů nemůžou jen tak ignorovat. Riziko, že zdejší parlament smlouvu odmítne ratifikovat, je přitom celkem reálné. Vstup Finska do Evropské unie v roce 1995 totiž přiostřil vzájemné vztahy.
Vztah s FinskemAlandské ostrovy bývaly součástí Švédska a dodnes tvoří většinu populace Švédi. Finsku připadly v roce 1921, ačkoliv současně s tím získaly i autonomní status. Dost často se ale dostávají do konfliktu s Helsinkami. Problémů ještě přibylo po vstupu do EU, přestože Helsinky pro Alandské ostrovy vyjednaly řadu výjimek, hlavně co se kvót pro rybolov týče. Lidem na ostrovech vadí hlavně to, že vinou evropských regulí přišli o "snus", jinak tradiční druh švédského žvýkacího tabáku. |
Několik poslanců už i pohrozilo tím, že budou hlasovat proti Lisabonské smlouvě. Vzkázali ale, že si to ještě mohou rozmyslet, pokud jim Helsinky vyjdou vstříc v jejich požadavcích. Tím největším je vymoci v Bruselu pro Alandské ostrovy křeslo poslance v Evropském parlamentu.
Nějak by se to muselo řešit
Sílí také hlasy, které volají po tom, aby Alandské ostrovy vystoupily z unie, nebo se dokonce odtrhly od Finska. V Helsinkách dnes prý nikdo nedokáže říct, co by po jejich "ne" následovalo. "Nastaly by komplikace. Nějak bychom to museli řešit," řekl jen agentuře AFP Sten Palmgren z finského ministerstva spravedlnosti.
V Bruselu si zatím s Alandskými ostrovy nedělají vrásky. "Je to problém Finska," řekl agenturám nejmenovaný diplomat. "Z hlediska Bruselu je důležité, aby dokument ratifikovala členská země jako celek. Pokud nastane problém, bude na finské vládě, aby ho vyřešila," dodal nejmenovaný diplomatický zdroj.
Ratifikační proces Lisabonské smlouvy nebyl ještě dokončen v Polsku a v České republice – v obou zemích už dokument schválily parlamenty, ale ještě jej nepodepsali prezidenti. Zatímco hlava polského státu Lech Kaczynski chce prý Lisabon ratifikovat "do týdne", Václav Klaus nechce o osudu smlouvy rozhodovat dříve, než český Ústavní soud posoudí připravovanou stížnost některých senátorů z ODS.
