Píše se rok 1969. Svět je rozdělen na dva znesvářené tábory. Ani jeden z nich neprochází ideálním obdobím. Spojené státy se sotva stačily vzpamatovat z ničivého předchozího roku lemovaného rasovými a sociálními nepokoji i politickými atentáty. Východní blok na tom není o moc lépe, loňská okupace Československa byla jen předzvěstí období stagnace a zmařených nadějí.
A přesto – v jeden okamžik usedá více než půl miliardy lidí po celém světě k televizním obrazovkám a sleduje něco, co bylo ještě před několika lety z říše sci-fi. Jedna z největších událostí historie na krátký okamžik spojuje lidstvo v jeden celek: 20. červenec 1969 se zapíše do učebnic dějepisu i do kolektivního podvědomí celého lidstva.
Od 20. května 1961, kdy prezident John F. Kennedy ve svém slavném projevu vyzval USA, aby do konce dekády uskutečnily pilotovanou misi na Měsíc, pracovala Národní agentura pro letectví a kosmonautiku (NASA) ve frenetických obrátkách. Bylo třeba v doslova šibeničním termínu vyvinout technologie a postupy, které neměly precedent.
Kvíz: Jak první Američané močili ve vesmíru? Otestujte si, co víte o kosmických misích |
Šílené tempo také mělo zčásti podíl na první americké kosmické tragédii – při nácviku na rampě zahynuli 27. ledna 1967 tři astronauti. Nicméně o rok a půl později byl program opět v plném proudu a po pilotované premiéře Apolla 7 v říjnu 1968 zamířila o Vánocích k Měsíci posádka Apolla 8.
